Teď při rozlučce plzeňské ikony opět oblékli stejný dres týmu s názvem Zlatá éra FCVP, jenž porazil současné mistry 6:5, když rozhodující gól dal právě Limberský.
„Bylo to fantastické rozloučení velkého hráče. Určitě to splnilo všechna očekávání,“ rozplýval se po utkání Marek Bakoš. „Myslím, že i lidi si to vychutnali. Po delší době viděli v akci hráče, kteří tady psali historii,“ doplnil.
Co říkáte na Davidovu kariéru? Je to nejlepší levý bek samostatné české ligy?
(zamyslí se) To nevím, ale určitě to byl nejlepší levý bek, se kterým já jsem hrál. Měl obrovskou kvalitu nejen v defenzivě, ale zaujal i perfektními přihrávkami. Jsem rád, že jsem jich mohl sám několik proměnit v gól.

Který ze zápasů s ním vám nejvíce utkvěl v paměti?
Vyskakuje mi teď jeden za druhým. Ale asi nejvíc byl ten na Schalke v Evropské lize 2012. Troufnu si říct, že v tom momentu to byl levý bek evropské úrovně. Nebo utkání doma s Lokerenem, kdy mi přihrál na gól, který rozhodl o našem postupu do Evropské ligy.
Na hřišti se sešla parta, která se právem nazývá Zlatá éra FCVP, a vy jste asistentem u týmu, který slavil titul teď v neděli. Dají se srovnat?
Základem všeho je dobrá parta a tu vidím i v současném týmu. Ne že by předtím byla špatná, ale ještě víc se utužila a hned se to projevilo, až z toho byl titul. A myslím, že se na to zase bude vzpomínat deset patnáct let.
Jaké to bylo, hrát proti současným svěřencům?
Kluci mají nadhled. Věděli, že budou mít fyzicky navrch, ale mají respekt k legendám. Takže nás v první půli nechali dát nějaké góly. Já jsem byl rád, že můžu hrát na mistrovské stopery, i když si mě Eduardo několikrát vychutnal. Člověk má kolikrát myšlenku, ale nohy už tolik neposlouchají. (úsměv)