Osobnost Deníku
Přečíst článek >

A svoji premiéru před plzeňskými fanoušky zvládl stoper Roman Hubník stejně jako další nováček v týmu Martin Pospíšil na jedničku, byl nejlepším hráčem Plzně.

Jak jste spokojen s ligovou premiérou v dresu Viktorie před domácím publikem?
Spokojen jsem jen napůl, protože jsme nevyhráli, naším cílem bylo urvat doma tři body. Spokojeni můžeme být jedině s tím, že jsme neinkasovali gól. V prvním poločase šel sám na bránu Mareš, ale Matúš Kozáčik ho vychytal. A kdyby Dukla dohrála ve druhé půli několik situací, mohla si z Plzně odvézt čtyři body.

Možná klíčovým okamžikem zápasu byl váš obranný zákrok, kdy se na vás řítil Pospěch ještě s dalším spoluhráčem, a vy jste mu v poslední chvíli vypíchl míč a zmařil obrovskou šanci Dukly. Věřil jste, že se pokusí o kličku?
Věřil, stál jsem totiž na patách a se štěstím mu odkopl míč. Kdyby volil přihrávku na spoluhráče, asi by z toho bylo daleko větší nebezpečí pro naši branku.

Jak vám bylo po srážce v závěru zápasu se spoluhráčem Tomášem Hořavou, kdy jste otřesen zůstal ležet na trávníku?
Já v první chvíli nevěděl,
s kým jsem se srazil. Až po zápase v kabině jsem se dozvěděl, že to bylo s Tomášem Hořavou. Byl jsem ve vzduchu a chtěl jsem trknout hlavou balon. A najednou rána, hvězdičky před očima a byl jsem na zemi. Chvilku jsem byl otřesený, ale nakonec jsem byl rád, že jsem mohl utkání dohrát.

Na hřišti to vypadalo, jako byste v Plzni hrál už dlouho. Bylo opravdu tak snadné adaptovat se tak rychle v novém týmu?
Když jsem do Plzně přišel, devadesát procent hráčů jsem znal. A když kluky znáte, je to jednodušší. V reprezentační přestávce bylo dost času si zvyknout, trenér nám za tu dobu dal do hlavy herní systém. Myslím, že jsme i s Martinem Pospíšilem, který přišel do Plzně se mnou, zapadli do týmu docela dobře.

Asi v sedmdesáté minutě jste vystřelil na branku a Pospěch váš pokus tečoval na roh. Skončil by podle vás míč v brance nebýt té teče?
Těžko říci, možná ano. V sobotu večer to ale bylo takové utkání, že kdybychom hráli pět zápasů, tak bychom asi gól stejně nedali. Šancí jsme měli spoustu, ale ve finální fázi jsme to nezvládli.

Dukla v zápase nekopala jediný roh, vy jste jich zahrávali šestnáct. Proč se Viktorii nepodařilo ani z jednoho z nich skórovat?
Šestnáct rohů, to je opravdu hodně. Ale ony to nebyly jen rohové kopy, byla tam spousta dalších situací, Hořava netrefil prázdnou branku. Wágner nedal zblízka po centru gól. Byli jsme v těch situacích málo důrazní a to byl asi ten největší problém. Po našich centrech na přední tyč stál vždycky první hráč Dukly a odvracel je. Myslím, že budeme mít na tréninku hodně práce.

Domů jste se vrátil po několika sezonách v bundeslize. Jak kvalitní je podle vás česká Gambrinus liga?
Dukla se snažila stejně jako my hrát kombinační fotbal, žádné nakopávané balony. Tři a půl roku jsem tady nebyl a liga se za tu dobu podle mne zvedla. Spousta týmů se snaží hrát kombinační fotbal a myslím si, že tohle může českému fotbalu jen prospět.