Filipe, co od zápasu v Charkově čekáte?
Mě osobně Ukrajinci v Hradišti hrozně překvapili. Hrají kombinační fotbal, jsou silní na míči. Je potřeba jim tohle narušit, dostat je z komfortní zóny. Doufám, že budeme pokračovat ve výkonu, který jsme předvedli proti Slovákům.

Bude to těžší střetnutí než v Trnavě?
Spíše tak nastejno. Slovensko je vždy specifické, na druhou stranu Ukrajina má šest bodů, my máme tři a chtěli bychom se na ně dotáhnout. Je na nás určitý tlak, ale neřekl bych, že by to byl větší zápas než se Slovenskem.

Může průběh ovlivnit to, že Ukrajincům stačí k prvnímu místu ve skupině remíza?
Samozřejmě – a já doufám, že na to taky budou myslet. Přeci jen jsou v pozici, kdy jim stačí remíza. Možná nás podcení, možná ne, jdeme do toho s tím, že není co ztratit. Musíme hrát otevřeně, nebát se. Kdybychom čekali jen na brejky, nepomohli bychom si.

Už máte určenou taktiku?
Teprve přijde, zatím jsme si jen vyhodnocovali Slovensko a odpoledne před tréninkem budeme pilovat na videu ještě něco navíc.

Bylo trenérovo hodnocení pozitivní?
Naopak. Ano, byly tam pozitivní faktory, ale taky i věci, které nám trenér vyčítal. Ty je třeba si říct, abychom se mohli zlepšit. Sice se vyhrál první zápas, ale nepřeceňoval bych ho. Potřebujeme výhru potvrdit.

Může být klíčem zvednuté sebevědomí?
Vždycky, když mančaft vyhraje, je sebevědomí větší. Jenže nám to nesmí svázat nohy.

Může být výhoda, že se vás sešlo více hráčů z Turecka?
Je pravda, že když jsme se potkali, tak nás "Turků" bylo trošku víc. Na druhou stranu všichni ví, jak hrajeme, každý si musí plnit, co od něj trenér vyžaduje. Je jedno, jestli budu na hřišti já, nebo někdo jiný.

Mluvil jste o tom, že se nesmí čekat na brejky. Je tedy cestou hrát s Ukrajinou otevřeně?
To vůbec ne, budeme vycházet ze zajištěné obrany. Samozřejmě chceme využít brejků, ale že bychom v bloku číhali na soupeřovu chybu, to bychom se jen zbytečně dostávali pod tlak. Hodláme hrát aktivně, ale musíme být kompaktní.

Domácí mohou hrozit po křídlech. Jakým způsobem se chcete bránit?
Záleží na situaci. Někdy je lepší vystoupit, jindy je lepší zůstat. Občas se to taky nepovede. To je fotbal – z chyb padají góly. Ale otevírat hru a dávat Ukrajincům prostor k centrům a rychlým protiútokům se venku rozhodně nevyplatí.

Studoval jste domácí oporu Jarmolenka?
Co vím, tak měl určité problémy a byl zraněný. Ať už tam bude kdokoliv, budu vědět, kdo to je, ostatně jako v každém zápase. Vždycky si hráče nastuduju. Minule byl problém, že krajní hráči sbíhali hodně do středu a roztrhali tím defenzívu. Musíme být útočníkům blíž a nenechat je odcentrovat, vystřelit, cokoliv. Prostě jim nedat k ničemu prostor.

Vy sám jste už při angažmá v Dánsku trénoval autová vhazování. Pilujete dál i v Turecku? Můžete tím nabídnout mančaftu něco navíc?
Určitě, člověk si tím může v lecčem pomoct, je to jako standardní situace. V okolí vápna to dokážu hodit daleko. Když to ale nebude potřeba, tak se budeme snažit hrát nakrátko a zahrozit z jiných pozic. Co se klubu týče, v Turecku to tolik nevyžadují, v Dánsku se na standardky kladl velký důraz. Minimálně jeden trénink v týdnu byl založený jenom na nich.

Je při vhazování důležitý dlouhý rozběh?
Dva tři metry jsou vždycky fajn. Ale i když nebudou, je to pro každého stejné. Ideální by byla atletická dráha hned u trávníku, ale stejně důležité jsou i sehranost a komunikace mezi hráči, kteří do vápna nabíhají.