První zápas na stadionu Bocy skončil nerozhodně 2:2, odveta na River Plate byla dvakrát odložena kvůli násilnostem fanoušků a nakonec se hrála až ve svatostánku Realu Madrid. Tam mužstvo River Plate vyhrálo 3:1 po prodloužení, a počtvrté v historii tak v Copa Libertadores triumfovalo.

„Sice jsem musel několikrát odložit oslavu narozenin nejmladšího syna, ale manželka je velice tolerantní a chápala to. Takové utkání se hraje jednou za sto let,“ vypráví Miloslav.

Argentinské šílenství

„Cena lístků na černém trhu vyšplhala až na 5000 dolarů a díky hudebním kontaktům jsem je sehnal přes kamarády z Mexika, kteří hrají v kapele Molotov. Ta je ve své zemi vyhlášená a má kontakty i na prezidenta, nakonec jsem díky nim jeden lístek sehnal,“ vysvětluje.

S jistotou vstupenky už nic nebránilo naplánovat cestu do Buenos Aires. Díky násilnostem, které toto derby provázejí, je už několik let zakázáno, aby na stadion mohli fanoušci hostů. Před zápasem na hřišti River Plate uspořádala Boca otevřený trénink, na který přišlo 50 tisíc fanoušků.

„Přijel jsem dvě hodiny před ním a stoupl si do fronty, která byla tak dlouhá, že jsem stadion na jejím konci ani neviděl,“ směje se. „Když jsme se s kamarádem dostali k aréně, policajti vyndali zábrany, a že už nikoho nepustí. Přelezli jsme dva ploty a potkali lidi z klubu, kteří nám říkali, že už je úplně plno, ale přemluvili jsme je, aby nás ještě pustili.“

To, co se dělo na tribunách Čecha šokovalo. „Každé malé dítě zná chorály, všichni zpívali. Nechápu, jak pod takovým tlakem někdo dokáže hrát. Já nemám rád zápasy v přeboru, kde na mě křičí dvacet lidí. Tady jde o život.“

Nehrálo se. Dvakrát

Vstupenku měl v kapse, pochopitelně na cizí jméno, a musel tedy doufat, že se dostane přes kontroly. „Věděl jsem, že se může stát, že mě nepustí. Měl jsem naučenou frázi ve španělštině, ať mi neberou můj veliký sen, ale dovnitř se dostali i lidi, kteří neměli lístek,“ vypráví o zážit-cích ze stadionu River Plate.

Desítky tisíc lidí nakonec čekaly marně. Domácí fanoušci napadli autobus s hráči soupeře, několik jich bylo zraněno, a tak se zápas přeložil na další den, kdy se ale scénář opakoval. „Na hřišti už byl připravený koberec, nakonec ho ale uklidili a říkali, že se začátek pořád posouvá, až se odložil úplně. Když jsem odešel ze stadionu, tak kvůli bezpečnosti bylo zavřené metro, autobusy vůbec nezastavovaly a já jsem nevěděl, co mám dělat.“

Druhý den bylo dopředu jasné, že se nebude hrát, protože se incident opakoval. Na ulici vládly nepokoje, výjimečný stav. „V Argentině je to divoké. Chuligáni stojí za vším, dokonce dostávají desátky od hráčů, hlídají přestupy do Evropy, pro nás něco nepředstavitelného,“ dodává ke svému argentinskému pobytu.

Sen se splnil v Madridu

Do Česka se Miloslav Urbanec vrátil plný zážitků, ale bez zážitku ze zhlédnutí zápasu. Jihoamerický svaz přesunul utkání do Madridu, a to byl důvod na další výlet.

„I tam mně pomohli kluci ze zmiňované mexické kapely. Jinak by to nešlo. Znal jsem kamarády, kteří prodávali auta, aby měli na lístek,“ líčí, kam až zajde fanouškovská vášeň.

„Letěl jsem se starším synem a užili jsme si utkání skvěle, protože na něj mohli fanoušci obou táborů. Škoda jen toho prodloužení, kdy River Plate dalo dva góly a vyhrálo,“ dodává plný čerstvých zážitků, které nemá jen tak někdo.