Pětačtyřicetiletý kouč sice zavál mezi viktoriány svěží vítr, jaro prolétl s týmem ve velkém stylu, narazil až v nadstavbě na Slavii. Získal si hráče i fanoušky.

Zavedl společné snídaně, i tréninky natáčí hráčům na video, nad vším přemýšlí a dělá si důkladné rozbory. Příprava je pod ním údajně dostatečně náročná.

Ale na podzim to začalo na hřišti drhnout. Nejprve přišlo vyřazení z evropských pohárů a teď i pád ligovou tabulkou. Jediné vítězství z posledních šesti zápasů znamená až páté místo. Úctyhodných dvanáct bodů za vedoucí Slavií, která má ještě zápas k dobru. A právě obhájce titulu přijede ve středu do plzeňské Doosan Areny k poslednímu zápasu roku, hraje se od 17 hodin.

„Pro nás je to výzva, hrát proti Slavii. Ale my už jsme na podzim udělali tolik chyb, že to neberu jako možnost něco odčinit. Spíš je to velká šance, jak se vrátit zpátky do boje o přední příčky,“ hlesl nedělním debaklu na Slovácku plzeňský kapitán Jakub Brabec.

I z výrazu jeho tváře byl patrný zmar…

Jak je možné, že tým, který doma porazí 7:0 Teplice, i když hodně oslabené, prohraje čtyři dny nato na Slovácku 0:4? Nebo že ztratí poločasové vedení 2:0 a v Jablonci ještě prohraje?

Tyto otázky si kladou nejen fanoušci plzeňské Viktorie. Ale správnou odpověď zjevně nezná ani kouč Adrian Guľa. Jinak by jeho tým neměl v poslední době tak tristní bilanci.

„Chyběl mi větší důraz, ale i týmovost,“ říkal kouč po nedělní porážce na Slovácku.

Andrea Vlachová (s míčem) nastřílela Zlínu čtrnáct branek, což se jí do té doby nikdy nepovedlo.
V Německu jsem dala dvanáct gólů, vzpomíná házenkářka Vlachová

Má tedy cenu, aby u týmu dál zůstával?

Však už se také znovu naplno rozjely spekulace o jeho možném nástupci.

V kuloárech padají jména – Michal Bílek, jenž už v Plzni krátce byl, či další bývalý sparťan David Holoubek, nebo dokonce Karel Krejčí, současný kouč české reprezentace do 21 let.

Je ale vůbec konec Adriana Guľy reálný?

Do Plzně přicházel s dlouhodobou vizí. A tomu také odpovídá délka jeho smlouvy, jejíž předčasné vypovězení by stálo plzeňský klub nemalé finanční prostředky.

A těch není při dvouleté absenci v pohárové Evropě nazbyt, navíc nepomáhá ani koronavirová situace. A pak je tady ještě jedna otázka.

Má cenu měnit kouče?

Není chyba spíš v hráčích? Nezdá se totiž, že jsou všichni ochotní naplno zabrat v každém zápase. Série nezdarů už se jim vkrádá i do hlav, sebemenší komplikace tým srazí.

Zkušenější borci (Hořava, Kovařík, Řezník) už dostávají šanci jen sporadicky. Ale kvalitnější lavička chybí – noví hráči Alvir, Mihálik nebo Káčer zatím o svých kvalitách nepřesvědčují.

Nějaký průvan v kabině by to chtělo. Zdá se, že někteří mají „své“ až příliš jisté.

Není to záviděníhodná situace pro Adolfa Šádka.

Jak se s ní vypořádá?