V Plzni se cítím jako doma, říká Roman Procházka

Osobnost Deníku

Švihořík třikrát udržel čisté konto, pak inkasoval pět gólů v Křimicích

V prvních třech zápasech nejvyšší krajské soutěže udržel Jan Švihořík v brance…

Slovenský fotbalista Roman Procházka se ve Viktorii zabydluje, a i když to jako defenzivní záložník nemá přímo v popisu práce, ve dvou zápasech, v Olomouci a doma proti Spartě, rozhodl svými góly o výhře 1:0 a zasloužil se o zisk důležitých bodů. V rozhovoru pro Deník se Roman Procházka rozpovídal o svém angažmá v Plzni, první zkušenosti v Lize mistrů i o nadcházejícím souboji Slovensko - Česko.

V sobotu se v Trnavě proti sobě postaví slovenská a česká reprezentace. Komu budete držet palce?
Budu samozřejmě fandit Slovensku (směje se). Na zápas se moc těším, navíc se hraje v Trnavě, kde jsem fotbalově vyrůstal. O utkání je velký zájem, myslím, že přijde i hodně lidí, Trnava je fotbalové město. Je tam pěkný nový stadion, jen trávník teď není v nejlepším stavu, hrálo se tu na podzim už hodně zápasů včetně Evropské ligy.

Jak podle vás utkání dopadne?
Věřím Slovensku, podle mne máme v současné době lepší mužstvo. Slováci působí v kvalitních evropských týmech, pravidelně tam nastupují a mnohdy jsou i oporami. Snažíme se hrát technický fotbal, v mužstvu jsou kvalitní hráči ve středu pole, především Hamšík nebo Lobotka. Myslím, že pro oko diváka hrají Slováci pěkný fotbal, k tomu jsou i zodpovědní v defenzivě.

Mužstvo je spolu už delší dobu, tvoří se koncepčně a jsou tam i minimální změny v sestavě . V tom bych viděl největší rozdíly mezi slovenskou a českou reprezentací.

V nominaci je vás spoluhráč z Viktorie Patrik Hrošovský. Hovořili jste spolu na téma národního mužstva?
Ano, bavili jsme se celkově o reprezentaci, jaká je tam nálada. Řekl mi, že se tam cítí velmi dobře, protože je tam nyní výborná atmosféra.

Co říkáte na změnu trenéra u české reprezentace, které se ujal Jaroslav Šilhavý?
Osobně pana Šilhavého neznám, ale to, co jsem slyšel v kabině Viktorie, tak kluci jsou spokojení, je to podle nich dobrý trenér. Možná to bude on, kdo dá českou reprezentaci do pořádku, skloubí ji a ustálí se také nominace.

Prozradíte svůj tip na sobotní zápas v Trnavě?
Nebude to jednoznačný zápas, očekávám vyrovnanou hru, ale nakonec vyhraje Slovensko 2:0.

Vy máte také reprezentační zkušenosti, za Slovensko jste nastoupil ve třech zápasech. Jak na to vzpomínáte?
Už je to dávno, šest sedm let zpátky, co jsem oblékl reprezentační dres slovenského áčka. Mám na to dobré vzpomínky, zahrál jsem si proti Rakousku, Polsku a Nizozemsku. Nejraději vzpomínám na utkání proti Nizozemsku, odehrál jsem poločas proti velkým hvězdám v čele s Robbenem.

Jak moc vás mrzí, že od té doby jste se už v reprezentaci neobjevil?
Odešel jsem z Trnavy do Levski Sofia, kde jsem nebyl moc na očích, protože s Levski jsem evropské poháry nehrál pravidelně. Já se ale na nikoho nezlobím, reprezentaci sleduji a stále jí fandím.

Teď jste v Plzni, která hraje evropské poháry pravidelně, v české lize bojuje každý rok o titul. Myslíte si, že byste se ještě mohl do reprezentace vrátit?
Nějaká naděje tady je, ale já se na to dívám reálně. Navíc na mém postu ve středu zálohy je v národním mužstvu Slovenska obrovská kvalita, takže je to velmi těžké. Pokud pozvánka přijde, budu za to strašně rád, pokud ne, nic se neděle, fotbalový život plyne dál.

Jste odchovancem Trnavy, což je klub s obrovskou tradicí ještě z éry společné československé ligy. Nyní chodí fanoušci v Trnavě na Evropskou ligu, co tomu říkáte?
Z toho mám samozřejmě velkou radost. Trnavu samozřejmě stále sleduji, potěšilo mě, že v minulé sezoně získala mistrovský titul, a fandím jí i teď v Evropské lize.

Co říkáte na výkony svého krajana Marka Bakoše, s kterým jste v Plzni ještě před jeho odchodem na hostování do Trnavy absolvoval letní přípravu?
Marek střílí v Trnavě góly, hraje výborně, s jeho výkony jsou tam velice spokojení. Marka obdivuji. Je mu pětatřicet, ale v přípravě běhal mezi prvními, nic neošidil, kondičně je na tom výborně. V Trnavě naběhá při zápase spoustu kilometrů, mužstvu dává úplně všechno. Co slýchávám, jde na Marka Bakoše ze všech stran chvála.

V Plzni jste už od léta. Jak se vám za tu dobu podařilo zapadnout do mužstva?
S tím jsem neměl problém od začátku. Cítím se tu dobře, kluci v kabině jsou v pohodě. Jazyková bariéra není žádná, což je velké plus. Nebylo těžké do kabiny zapadnout. Nevidím žádné rozdíly, cítím se tu jako na Slovensku. Hledat rozdíly mezi Českem a Slovenskem je těžké a vlastně to ani není třeba.

Kdo z hráčů vám po příchodu do Plzně nejvíce pomohl?
Co se týká všelijakého běhání po úřadech a vyřizování, nejvíce mně pomohl v začátcích Páťa Hrošovský. Když jsem cokoliv potřeboval, vždycky mně pomohl, a za to jsem mu vděčný. Mohu ale říci, že i s ostatními spoluhráči vycházím dobře.

V Plzni žijete i s rodinou. Jak se vám tu líbí?
Jsme tu spokojeni. Předtím jsme žili několik let v Sofii, což je dvoumilionové město, velice rušné, hlučné, na můj vkus až moc. Plzeň je přesný opak. Příjemné město, kde máme vše, co potřebujeme, cítíme se tu dobře. Když přijede za námi návštěva ze Slovenska, třeba rodiče, tak se jim v Plzni také líbí.

Máte v Plzni nějaké oblíbené místo?
Nejraději chodíme s manželkou a dvouletým synkem do historického centra, kam to z Roudné, kde bydlíme, nemáme daleko. Moc se nám líbí náměstí Republiky, rádi chodíme do Mlýnské strouhy. Několikrát jsme byli se synem v zoologické zahradě. Plzeň s manželkou vnímáme jako rodinné město, ani malé, ani příliš velké.

V utkání proti AS Řím jste si odbyl premiéru v Lize mistrů. Co vám běželo hlavou, když jste nastupoval na trávník vedle velkých hvězd AS Řím?
Byl to fantastický pocit. Když spustila znělka Ligy mistrů, na okamžik jsem se zasnil a hlavou mi běželo: Jsem tu a hraji Ligu mistrů.

V Římě jste prohráli 0:5. Těžší premiéru si asi lze představit jen stěží, souhlasíte?
Je to tak. Chyba byla, že jsme dostali rychlý první gól. V první půli jsem si zápas ještě užíval, ale v závěru, kdy ubývaly síly, jsem si přál, aby už byl konec.

Jak jste vnímal konfrontaci tváří v tvář s hráči evropského velkoklubu?
Člověk si opravdu uvědomí obrovský rozdíl hrát českou ligu a hrát za AS Řím. Jsou to velice kvalitní hráči, a i proto jsou tak ohodnocení, proto hrají špičku italské ligy. Rozdíl musel být vidět. Kdyby to byl vyrovnaný zápas, tak i my bychom pak mohli hrát italskou ligu.

Dá se vůbec z takového zápasu, v kterém vás soupeř celé utkání válcuje, vzít nějaká užitečná zkušenost?
 Ale ano. Třeba to, že je nutné v tréninku ještě více makat. Viděli jsme přímo na trávníku, jaké máme nedostatky v práci s míčem, technice, fyzické síle. Pravda, techniku si ve třiceti letech asi už moc nevylepším, ale po kondiční stránce se můžete ještě zlepšovat, ještě více dřít v posilovně, dělat pro sebe něco navíc. To je pak pro vás motivace a já jsem za takovou zkušenost rád.

V české lize patří Viktoria k absolutní špičce, hraje o tituly a v evropských pohárech. V týmu je velká konkurence. Jak ji snášíte?
S tím jsem počítal, když jsem šel do Plzně. Věděl jsem, do jakého týmu jdu, jací jsou tu hráči a jakou mají kvalitu. Věděl jsem, že bude těžké se prosadit a nepřekvapilo mě to. Je to výzva, v které pokračuji.

Jak se vám zamlouvá atmosféra v Doosan Areně a co říkáte na plzeňské fanoušky?
V Plzni je krásný stadion s velmi pěkným zázemím, kde jako hráči máme vše, co potřebujeme. Co se týká kapacity, je to ideální stav. To, že jsou v Plzni na každém zápase zaplněné tribuny, je fantastické. Kdyby chodilo 10 tisíc na stadion s kapacitou čtyřicet tisíc, tak to už by tak dobře nejspíš nevypadalo.