„Už jsem na tuhle metu myslel na podzim, ale pak přišla zranění,“ připomněl 32 letý záložník svoje zdravotní lapálie s nataženým svalem

Co pro vás překonání mety 300. zápasů v nejvyšší české soutěži znamená?
Je to klub legend, takže jsem legenda (úsměv). Jsem rád, že jsem to zvládl. Už jsem na to myslel na podzim, ale pak přišla zranění. Je to hezké číslo, ale doufám, že ještě nějaký zápas přidám.

Po vítězství Sparty 3:2 ve Zlíně, kterým se na vás bodově dotáhla, jste se dostali pod tlak, nebo vás to naopak spíš nabudilo?
Koukali jsme na ten konec. Škoda, že Zlín ještě víc nezabral, šance měl. Ale teď vážně, Sparta hraje na jaře dobře, má skvělou formu. Dotáhla se na nás, museli jsme bezpodmínečně vyhrát.

Vy máte na jaře na kontě dva vstřelené góly a jednu asistenci. Cítíte, že jste po zranění zpátky ve formě?Musím říct, že se cítím dobře, čísla mám. Doufám, že to bude pokračovat. Jsem hlavně rád, že díky tomu vyhráváme.

Ale s Libercem se zdálo, že už vám v závěru síly malinko docházely?
Bylo to hodně náročné. Přes den v Plzni sněžilo, hrálo se na podmáčeném terénu, mně se v tom moc dobře neběhá, ale to bylo pro oba týmy stejné. Zápas měl tempo, v závěru docházely síly.

Dříve jste v Plzni hrával spíše zleva, jak se teď vyrovnáváte s tím, že máte místo na pravém kraji zálohy?
Pro praváka má svoje výhody hrát zleva. Ale teď nastupuju už nějaký čas vpravo, pod trenérem Bílkem jsem snad ani vlevo nehrál, jsem už na to navyklý, nevidím v tom žádný problém.

V hledišti byl i reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý. Myslíte, že jste ho svým výkonem upoutal?
Doufám. S reprezentační kariérou jsem ještě neseknul, takže čekám na pozvánku (úsměv).