„Já s tím problémy nemám, u nás se jí cukroví po kilech,“ usmál se 29letý viktorián.

Z pódia prozradil, že vánoční koledy jedou u Sýkorů už několik týdnů, a přidali další z tradičních zvyků.

„Na Štědrý den vyrazíme na delší procházku,“ říkal Jan Sýkora. „No a večeře bývá podle toho, jak se stíhá, někdy v pět, jindy v půl osmé. Potom přinese Ježíšek dárečky a ty dlouho rozbalujeme,“ rozesmál publikum, v němž byl i sedmdesátiletý fanoušek plzeňského klubu František.

Už před rokem v rozhovoru pro Deník levonohý fotbalista prozradil, jaký byl jeho nejlepší vánoční dárek, když byl ještě malý kluk?

„Pamatuju si, jak jsme jednou o Vánocích dostalis bráchou florbalové i normální hokejky, balony a ještě takový ten cvrnkací fotbal. Byli jsme nadšení a byly to velké boje,“ vzpomínal tehdy Jan Sýkora na mládí, které prožíval s o tři roky starším bratrem Václavem, který je kondičním koučem Regionální fotbalové akademie.

Letos svoje slova na zaplněném plzeňském náměstí Republiky jen potvrdil.

„Já jsem si vždycky přál nějaké sportovní vybavení. Když rybníky ještě zamrzely, chodili jsme si rádi zahrát hokej. Teď už je to slabší,“ připustil, že dnešní děti si už přírodního ledu příliš neužijí.

„Ale u nás v Červeném Poříčí máme zámecký rybník, je menší, takže zamrzne, i když není příliš velký mráz, takže tam to občas zkusím,“ prozradil Jan Sýkora, kterého navíc čeká pár dnů před koncem roku oslava třicátých narozenin.

Do příštího roku má i jedno fotbalové přání, protože ho na podzim provázela zranění, chtěl by opět trvalejší místo v základní sestavě.

Třetí příčku po podzimu bral. „Za poslední měsíc jsme se zvedli a závěrečné zápasy jsme odehráli vítězně. Od toho se musíme odpíchnout. V průběhu podzimu jsme poztráceli zbytečně body, asi to byla i daň za účast v pohárové Evropě. Na jaře musíme být lepší,“ prohlásil po vítězné derniéře v Olomouci.