Osobnost Deníku

„Samozřejmě jsme chtěli vyhrát před domácím publikem, které bylo skvělé, přišlo hodně lidí. Ale bohužel… Teď jedeme do Ostravy, kde to snad odčiníme,“ díval už se Matěj Valenta dopředu.

Trenér Koubek žehral na pomalejší rozjezd. Čím to bylo?
Přece jen to bylo první ligové utkání po zimní přípravě, takže tam byla trochu nervozita. Ale postupně jsme se do toho dostali, měli jsme tlak. Škoda, že jsme nepřidali druhou branku. Nějaké závary tam byly… A pak jsme inkasovali po jedné chybě, která se bohužel stane.

Ale Boleslav měla dvakrát blízko ke vstřelení gólu už ve zmíněném úvodu…
Máte pravdu, Jedla (brankář Martin Jedlička – poz. aut.) nás tam podržel.

Jak dlouho vám osobně trvalo, než jste se zbavil počáteční nervozity?
Nějakých patnáct minut jsem se potřeboval otrkat, chytit balon, udělat něco povedeného, abych se cítil lépe v zápase. Pak už to šlo lépe.

Když srovnáte ligový zápas v dresu Slovácka a Plzně, byl to velký rozdíl?
Asi bych neřekl, že to bylo nějak drasticky odlišné. Moje úkoly jsou prakticky stejné, jen jsem proti Boleslavi nastupoval víc zprava. Jinak bylo zadání hodně podobné, pracovat, získávat balony, doplňovat ofenzivní kluky do vápna. Ale jak se mi to dařilo, je asi na jiných, aby to zhodnotili.