V dresu Viktorie nasázel v pěti zápasech čtyři góly a vedoucí brankou proti Šeriffu Tiraspol (2:1) v úterní domácí odvetě 3. předkola Ligy mistrů nasměroval svůj tým do finálové bitvy o účast v prestižní soutěži.
Posledním soupeřem, který stojí v cestě, je ázerbájdžánský Karabach. Play-off rozehrají viktoriání příští středu v Baku, odvetu hostí plzeňská Doosan Arena v úterý 23. srpna.
Byl to v úterý do sítě Šeriffu Tiraspol váš životní gól?
Nevím, to jste mě trošku zaskočil. Mám v hlavě i jiné góly, ale tenhle byl důležitý, protože pomohl Viktorce k dalšímu postupu a jsem za něj strašně rád. A musím uznat, že takový začátek jsem nečekal.
Je to vysněný start do nového angažmá? Čtyři vstřelené góly v pěti zápasech…
Nečekal jsem to. Počítal jsem, že se do toho budu dostávat postupně, a potom se to nějak vyvrbí. Ale dá se říct, že jsem naskočil hned a zatím všechno vychází.
Já se ještě vrátím k tomu gólu, na který vám přihrával parťák z útoku Tomáš Chorý. Křikl jste si o míč?
Moc ne. Sledoval jsem, jestli mi Tomáš (Chorý) míč sklepne nebo mi ho nechá. Nakonec udržel obránce na zádech a já jsem se rozhodl pro střelu.
Tomáš Chorý pak mohl z penalty zvýšit na 2:0, ale nedal. Nepotvrdilo se, že by ji faulovaný hráč neměl kopat?
Já tyhle řeči nemám moc rád. Už se mi to taky stalo. Že ji Tomáš nedal, bych vůbec nedával za vinu teorii, která se vede dlouhé roky. Choras do té doby penalty proměňoval, tak si vzal míč. Já bych ji šel kopnout jen v případě, kdyby si Tomáš nevěřil. Nebyl důvod něco měnit.
Jak vám potom bylo, když soupeř hned v úvodu druhé půle z penalty vyrovnal?
Byl to hodně nepříjemné. Byli jsme nepřipravení. Já jsem prohrál souboj, po kterém šel soupeř do brejku. Nakonec jsme zápas zvládli, Jindra Staněk nás zase podržel.
Trenér Bílek opět zvolil hru na dva útočníky. To vám asi vyhovuje, že?
Asi nám to s Tomášem (Chorý) vyhovuje víc, když jsme nahoře ve dvou. Můžeme se o sebe opřít, každý máme jiné přednosti. On je soubojový, já to spíš rozbíhám. Zatím nám spolupráce funguje.
Zdá se, že vám osobně i sedí styl hry plzeňské Viktorie…
Mluví se o tom, že Viktorka má hru založenou na vysokých útočnících, kteří udrží balon. Když tam je se mnou Choras, on se postará o ty souboje se stopery, na které já jsem slabší. Doplňujeme se navzájem, takže mi to vyhovuje.
Užil jste si pak i oslavy s fanoušky?
Jasně, prožili jsme si po zápase euforii. Divákům patří velký díky, hnali nás i po vedoucím gólu soupeře, kdy to pro nás bylo těžké, furt fandili. To bylo super. Ale na delší oslavy není čas, hrajeme v sobotu ligu a potom ve středu Ligu mistrů.
V play-off vás čeká ázerbájdžánský Karabach, co na to říkáte?
Předkola evropských pohárů jsou náročná s každým soupeřem. Je tedy jedno, jestli máme Karabach nebo někoho jiného. Budeme se snažit podat výkon na sto procent a uvidíme, co z toho bude.
Cítíte, že se vám vysněná Liga mistrů přiblížila?
Je blízko, ale přitom pořád strašně daleko. (úsměv) Bude to nejdůležitější dvojzápas téhle sezony. My to všichni hodně chceme a doufám, že se nám to podaří.