Kliknutím zvětšíte
Narodil se na začátku července 1946, fotbalové abecedě se učil v Lokomotivě Plzeň ještě na starém hřišti na Borech. Za žáky hrál se Zdeňkem Michálkem, se kterým pak dlouhá léta oblékal i dres ligové Škody Plzeň.
„Karel byl o rok starší než já, v týmu patřil k nejlepším. V Lokomotivě jsme tehdy měli výborné žákovské družstvo. Spolu s námi tam hráli i další výborní fotbalisté, v brance Jarda Partyngl, v poli Kamil Lodr, Karel Velíšek, Standa Štajf, Franta Petr a další. V dorostu jsme pak s Lokomotivou postoupili do nejvyšší soutěže, to už ale byl Karel ve Škodovce, kam odešel jako šestnáctiletý,“ vzpomíná na společné působení v Lokomotivě Zdeněk Michálek, později legendární hráč a trenér Škody a Viktorie Plzeň.
Karel Süss.
Premiéru v tehdy druholigovém áčku Škody Plzeň si Süss odbyl jako devatenáctiletý mladíček v červnu 1965 ještě před nástupem na vojnu. A že to nebyl ledajaký křest. Nastoupil do rozhodujícího utkání v boji o postup do první ligy v pražském Edenu proti Slavii. Na dnešní dobu neuvěřitelná návštěva dvaačtyřiceti tisíc diváků sledovala vítězství Slavie 4:1. Karel Süss byl nejlepším hráčem Západočechů, třikrát trefil tyč a přihrál na jediný gól Škodovky.
Na vojnu narukoval do béčka pražské Dukly, potom oblékal dres druholigové Dukly Tábor. Při svém posledním startu za Tábor v červnu 1967 nastoupil v Plzni proti své Škodovce, která už měla postup do nejvyšší soutěže v kapse. Plzeň vyhrála 6:2 a Karla Süsse, který prožíval poslední dny v zeleném suknu, vyprovodilo publikum ve Štruncových sadech potleskem. „Karle, vrať se do Plzně,“ skandovali fanoušci.
Karel je poslechl a na začátku letní přípravy se hlásil ve Škodovce. V dresu se znakem okřídleného šípu na prsou odehrál na postu záložníka či obránce v první lize 241 utkání. Gólů nastřílel v nejvyšší soutěži jen šest, ale na spoustu jich přihrál. „Nejsem koncovým hráčem. Je pravda, že šance spíše zahazuji,“ přiznal v jednom z rozhovorů pro noviny.
Zato jeho excelentní centry byly pro fanoušky lahůdkou. „Měl vybroušenou kopací techniku. Famózní byly jeho rohové kopy, při kterých posadil míč přesně na hlavu spoluhráče. Karla jsem měl moc rád, byl to výborný parťák. Hlavně v domácích zápasech byl skvělý. Miloval fanoušky a oni jeho. Měl rád pivečko, uměl za to vzít, ale před zápasem si dával pozor a vždy byl připravený,“ říká Zdeněk Michálek.
V březnu 1973 doma Škodovka porazila v boji o záchranu Nitru 3:0 a všechny tři góly padly po přesně zahraných rohových kopech Karla Süsse, který se také kuriózním způsobem zapsal do historie československé nejvyšší soutěže. Při utkání v Praze s Bohemians pískl sudí Korček za nerozhodného stavu 2:2 dvě minuty před koncem zápasu vymyšlenou penaltu proti Plzni. Jeho verdikt neunesl brankář Josef Čaloun a byl vyloučen. A protože Škodovka už měla vyčerpána všechna střídání, Karel Süss si přetáhl přes hlavu brankářský dres a postavil se mezi tři tyče. Gólu Kneborta z pokutového kopu však nezabránil, a Plzeň tak odjela z Ďolíčku nejen s porážkou 2:3, ale i s pocitem velké křivdy.
Karel si zahrál i v obou památných zápasech Poháru vítězů pohárů v roce 1971 proti Bayernu Mnichov. Ligovou kariéru ukončil v roce 1980 a vrátil se do mateřské Lokomotivy Plzeň. Pracoval v Železničních opravnách a strojírnách (ŽOS) a ještě pět sezon pomáhal týmu v divizi až do svých devětatřiceti let. „Okamžitě do mužstva zapadl, nedával nikomu z nás znát, že má za sebou spoustu let v první lize. Měl dokonalý přehled, hodně těžil ze svých obrovských zkušeností. Pro nás mladé hráče to byla velká škola,“ vypráví Süssův poluhráč z obrany Jan Šnaider.
Rok po návratu Karla Süsse do Lokomotivy došlo ve třetím kole Českého poháru k plzeňskému derby - divizní Lokomotiva přivítala na svém stadionu na Slovanech druholigovou Škodovku a senzačně ji vyřadila. „Karel vstřelil jeden ze tří našich gólů, vyhráli jsme 3:2 a postoupili do čtvrtého kola,“ vybavuje si pikantní duel Jan Šnaider.
Fotbalové geny zdědil Karel Süss mladší po svém otci, bývalém hráči Viktorie Plzeň. K fotbalu přivedl i své syny Karla a Roberta. Úspěšné éry Viktorie - mistrovských titulů a spanilé jízdy evropskými poháry - se bohužel nedožil. Zemřel náhle na konci srpna 2010. Bylo pouhých 64 let. Do srdcí plzeňských fotbalových fanoušků se však vryl natrvalo.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
