Poslední, kdo včera večer předstoupil před novináře, byl slovenský útočník Viktorie Plzeň Marek Bakoš, který odehrál svůj poslední zápas hráčské kariéry.

Bakoš neskrýval dojetí už v průběhu tiskové besedy. Po některých otázkách se odmlčel a dlouho hledal slova. Poslední otázku mu položil jeho velký kamarád, dlouholetý spoluhráč a současný trenér juniorky Viktorie Pavel Horváth.

„Marku, prosím vás, když jste přijel poprvé do Plzně, bez zubu, bez kolena a v autě, které mělo najeto 450 tisíc kilometrů, co jste si tehdy plánoval? A buďte upřímný,“ vypálil s nadsázkou tentokrát v roli novináře na svého spoluhráče věčný šprýmař.

„Když jsem tehdy přijel do Plzně, nikdy bych si nepomyslel, že toho tady tolik prožiji. I když sis tehdy nemyslel, že mohu týmu pomoci a ze začátku jsi mně to dával znát, tak nakonec se ti podařilo přihrát mně na pár gólů a byl jsi z toho slavný i ty,“ odpověděl útočník Marek Bakoš. „Díky, Marku, že jsem s tebou mohl hrát,“ řekl dojatý Pavel Horváth. Vstal ze židle, objal kamaráda a oběma tekly slzy. I chlapi někdy pláčou…