V sestavě plzeňské Viktorie patří k nejvytíženějším hráčům, když k tomu připočteme, že v reprezentačních pauzách jezdí Sampson Dweh pravidelně na srazy národního týmu Libérie, je tenhle mladík na absolutní špičce z celé FORTUNA:LIGY.

Na fotbalových trávnících strávil v této sezoně přes třicet hodin, z české ligy se mu nejvíc blíží slávista Tomáš Holeš a pak hned trojice plzeňských spoluhráčů Lukáš Kalvach, Jindřich Staněk, ale ten si teď dá kvůli zranění pauzu, a další mladý stoper Robin Hranáč.

Přitom ještě na startu letní přípravy nic nenasvědčovalo tomu, že by měl být Sampson Dweh, který nedávno oslavil teprve 21. narozeniny, takovou hvězdou. Když měla plzeňská Viktoria za sebou první dva přípravné zápasy, mladý stoper se v klidu chystal s druholigovým Vyškovem, kde ho dříve trénoval nový plzeňský asistent Jan Trousil. A právě tady najdeme začátek Dwehova příběhu. Když se totiž potom zranil Filip Čihák, bývalý kouč věděl, kam sáhnout.

„Kdyby už Honza Trousil pro Plzeň nic jiného neudělal, tohle se mu povedlo,“ pochválil už dříve svého asistenta Miroslav Koubek za tip na stopera z Libérie.

Ačkoliv měl v nohou jen pár zápasů ve druhé české lize, v Plzni jsou s ním spokojeni. A on je doslova nadšený. „I když jsem měl ve Vyškově vše potřebné, snil jsem o angažmá v jednom z nejlepších českých klubů a to se mi v Plzni splnilo,“ vyznal se Sampson Dweh v rozhovoru pro Deník před zápasem Konferenční ligy v Záhřebu.

Naše povídání ale musím začít u sobotní porážky v Liberci (0:3). Proč to v ligovém zápase nevyšlo lépe?Ten zápas se nám vůbec nepovedl. Jako bychom to ani nebyli my, neplnili jsme pokyny trenérů. Výsledkem toho je porážka. Doufám, že se z toho rychle oklepeme a nic podobného už se nebude opakovat.

Času není příliš, už ve čtvrtek hrajete Konferenční ligu v Záhřebu. Jste už myšlenkami v Chorvatsku?
Ještě si pořádně rozebereme utkání v Liberci, protože to nejde jen tak hodit za hlavu. Ale samozřejmě, že už myslím i dopředu. Konferenční liga je jiná soutěž, chceme v ní být úspěšní.

Můžete být konkrétnější?V Chorvatsku chceme navázat na to, co se povedlo v předchozích zápasech ve skupině, v nichž jsme dvakrát vyhráli. Dokázali jsme to i v Astaně, teď jedeme uhrát dobrý výsledek do Záhřebu. Také proto, abychom napravili zaváhání v Liberci.

I když Dinamo bude asi zatím nejtěžším soupeřem v pohárové Evropě?
Samozřejmě, že tohle si uvědomuji, Dinamo bude kvalitní soupeř, možná úplně nejsilnější ve skupině. Určitě nás čeká ještě těžší utkání než teď v Liberci. O to poctivěji se musíme nachystat, vyhecovat se, být stoprocentně připravení.

Dá se očekávat, že vás do Chorvatska vyrazí podpořit velké množství fanoušků. Co byste jim vzkázal?
Ať jsou dál s námi. Ta porážka v Liberci mě mrzela hlavně kvůli nim. Věřím, že těm, co odcestují do Záhřebu, se odvděčíme lepším výsledkem. Já si zejména atmosféru na domácích zápasech v Doosan Areně moc užívám. Pokaždé přijde téměř plný dům, je fantastické hrát v takové atmosféře. Ještě víc mě vyhecuje, když fanoušky vidím a slyším, jak nás povzbuzují.

Co pro vás osobně zápasy v evropských pohárech znamenají?
Pro mě je to obrovská (několikrát slovo obrovská zopakoval – pozn. aut.) výzva. Vždycky jsem si přál být ve velkém klubu, který bude hrát evropské poháry. Teď si tenhle sen ve Viktorce plním. Všechny zápasy v Evropě jsou pro mě speciální, je to velká výzva. Ale to každé utkání za Plzeň, vždycky do toho jdu na maximum.

Přitom už máte poměrně bohaté zkušenosti z národního týmu Libérie? Jak si užíváte možnost reprezentovat svoji zemi?Nosit národní dres je pro každého obrovská čest, velká pocta. Pokud jsem zdravý, vždycky na reprezentační sraz rád vyrazím. I když naše výsledky nebyly v poslední době moc dobré, ale máme nového trenéra a snažíme se zvednout.

Obrovskou osobností ve vaší zemi je George Weah, bývalý fotbalista, který se později stal prezidentem. Jak ho vnímáte?
Osobně jsem se s ním sice nikdy nesetkal, ale je to obrovská persona, velký vzor pro všechny v Libérii. Všichni si ho nesmírně váží. Já ho navíc považuju za jednoho z největších afrických fotbalistů v historii.

Ke slibné kariéře máte nakročeno i vy. Jak jste zvládl přechod z rodné Libérie do České republiky?
Zpočátku jsem hrál ve Vyškově, kde jsem měl také všechno potřebné ke svému růstu, ale v hlavě jsem měl, že bych si chtěl jednou zahrát za jeden z větších českých klubů, a to se mi přestupem do Viktorky splnilo. Téhle příležitosti si nesmírně vážím a je jenom na mně, jak s tím teď dál naložím. Chci pořád dokola potvrzovat vysokou výkonnost.