„Od první minuty jsme šli jasně za vítězstvím,“ pochvaloval si 23letý záložník Lukáš Červ, který ve 32. minutě po sólo akci střelou z velkého vápna zvyšoval na 2:0. Další dva góly vstřelil útočník Tomáš Chorý, na ten ve druhé půli mu přihrával právě Červ.
Lukáši, byl tohle váš nejpovedenější v dresu Viktorky?
Co se týče čísel určitě. Byly už tam zápasy, které jsem měl herně dobré, ale teď jsem to podepřel statistikami.
Oddechl jste si, že už jste se konečně také střelecky prosadil?
To ani ne. Já jsem si říkal, že až bude třeba, že gól dám. (úsměv) Vždycky jsem v sezoně nějaký vstřelil. Ale je fakt, že tady už jsem měl šancí docela dost. Bylo na čase, abych se trefil. Včera večer jsem ležel v posteli a řekl jsem si, že už není kam uhnout. Jsem rád, že se to povedlo.
Prošel jste od půlící čáry až na vápno. Nepřekvapilo vás, jak se před vámi defenziva Zlína rozestoupila?
Trošku jo. Přemýšlel jsem, že až proti mně někdo vystoupí, hodím to do strany a najednou jsem byl u vápna. (úsměv) Pak už to nemělo jiné řešení, než vystřelit.
Trenér vás chválil, že právě tohle od vás potřebuje. Cítíte to podobně, že musíte zlepšit ofenzivu?
Vždycky je co zlepšovat. Já vím, že u mě je to i o tom, abych zachoval chladnou hlavu. Vím, že je ve mně, abych se prosazoval i směrem dopředu, ale musím to dokazovat častěji, pracuju na tom. Věřím, že to bude do budoucna lepší.
Finále se Spartou budete hrát zase doma, kde jste ji nedávno v lize porazili. Nakolik je to důležité?
Určitě je to lepší než hrát venku. Na finále bude stadion rozdělený fanoušky na poloviny, takže to bude jiné. Ale je dobré, že hrajeme doma.
Když už jsme u Sparty, na závěr sezony s ní budete hrát dvakrát po sobě. Je to pro vás jako bývalého slávistu pořád ještě výjimečné?
Teď už jsem Plzeňák, ale pořád je to tým z top trojky, takže to tomu dodá náboj. Bude to těžké, ale věřím, že to zvládneme.
Jak velká je pro vás motivace získat pohárovou trofej?
Velká, já jsem ještě v dospělém fotbale nic nevyhrál. Pohár je jedna ze dvou trofejí, které se dají v Česku vyhrát. Všichni to chceme zvládnout, necháme na hřišti maximum.
Po zimním příchodu jste naskočil i do evropských pohárů, máte v nohou náročný program. Jak to vstřebáváte? Je to těžké?
Jo, naposledy jsem takhle hrál sobota-středa ještě Youth League v mládeži na Slavii. Dlouho jsem nezažil tolik zápasů za sebou. Ale máme tady skvělé podmínky, perfektní zázemí pro regeneraci. Za tři dny to člověk rozběhá a může hrát zase, furt je to lepší než jenom trénovat.
Nejste až překvapený, jak rychle jste zapadl v Plzni do systému?
Hlavně jsem za to rád, je to krok výš. Počítal jsem, že nějaký čas dostanu, ale nakonec se to vyvrbilo takhle. Válec (Valenta) se zranil, nemáme moc možností ve středu pole, takže hraju hodně. Jsem rád a věřím, že to takhle bude pokračovat.
Hodně toho neběháte, nejste unavený, baví vás to?
(usměje se) Samozřejmě mě to baví. Spíš mě mrzí, že jsem to po 85. minutě až moc otevřeli, Zlín měl šance. Ale takové zápasy si člověk užívá, když vede 3:0, hraje doma před super fanouškama, užívá si to.
