Fotbalisté Viktorie Plzeň hráli i po 120 minutách domácí odvety se švýcarským Servette Ženeva bez branek, o postupujícím tak musel rozhodnout penaltový rozstřel. Chorý, Mosquera ani Šulc nezaváhali, zatímco tři střelci soupeře ano. Čtvrtfinále Evropské konferenční ligy se tak bude poprvé v historii hrát v Plzni. Velkou zásluhu na tom má právě 26letý brankář Martin Jedlička.

Jsou tohle nejlepší životní chvíle?
Zažil jsem narození dcery, to je něco víc. Ale fotbalově je to určitě životní večer, největší dvojzápas kariéry. Chytal jsem Evropskou ligu za Dunajskou Stredu, ale to byla jen předkola. Jsem rád, že jsem si sem přenesl pohodu z české ligy a jedu dál.

Zaujal jste především při první penaltě, kdy neriskoval stranu a zůstal jste stát. Věděl jste, že Stevanovič kope doprostřed branky?
Ne, ale ten hráč nekoukal do strany, jen na střed, tak jsem zůstal. Naštěstí to kopl doprostřed. (úsměv)

Zdroj: Youtube

Jak na tom vůbec jste s likvidací penalt?Když jsem působil na Slovensku, chytil jsem tři za sebou, ale to je tak čtyři roky nazpátek. Od té doby jsem tak dvacet penalt nechytil. Tak mám asi zase vybráno.

Dáte na rady okolí, které zkoumá kam jednotliví hráči kopou, nebo spíš spoléháte na svůj instinkt?
Hráči někam koukají, když pokládají balon. Různě si to krokují. Měl jsem i štěstí, ale to mi jde naproti, protože tomu dávám maximum. Před penaltami jsem byl uzavřený v takové své bublině a soustředil jsem se na to, abych pomohl týmu.

V normální hrací době jste se blýskl v 89. minutě při hlavičce Antunese. jak jste viděl svůj zákrok z branky?
Ruka prostě vystřelila, chytil jsem to a pomohl tím týmu. Už v první půli tam byla jedna dobrá střela, která vylétla k tyči. Tím jsem se chytil. Cítím se teď dobře.

Váš předchůdce Staněk nasadil laťku hodně vysoko. Jste rád, že se vám daří na jeho výkony navázat?Samozřejmě když tady chytá dobře čtyři roky a vystřelí ho to odsud do reprezentace, je těžké přijít po něm a potvrdit výkony, které nasadil. Ale věřil jsem, že když budu stoprocentně makat, tak se mi to vrátí.

Ale po příchodu z Dunajské Stredy jste si musel v Plzni na šanci počkat. Pomohlo vám hostování v Bohemce?
Stoprocentně, kdyby nebylo Bohemky, tak tady teď nestojím. To si můžeme říct na rovinu. Bohemka mi st moc pomohla. Trochu jsem se obouchal v lize, mám už nějaké zkušenosti a taky jsem si potřeboval srovnat hlavu.

A teď si tady můžete vychutnávat chvíle, kdy plzeňský kotel vyvolává vaše jméno…
Je to krásné, když slavíte s vyprodanou Doosan Arenou postup. Když jsem tady seděl na lavičce, snil jsem si o tom, že bych tady jednou chytal. Teď se to děje. Je to super, užívám si to a chci v tom pokračovat. Ale jsem teprve na začátku nějaké cesty.