Zatímco v první polovině letošní sezony tým z Prokopávky ani jednou nevyhrál, na jaře urval už devatenáct bodů a poskočil z posledního místa na jedenáctou příčku. Naposledy Bolevečtí doma skolili favorizované Chlumčany 4:2. A Luboš Běl měl po zápase radost nejen z tří bodů, ale také z působivého chorea, které pro něj k nedávným šedesátinám připravili vášniví kotelníci Bolevce.
„Asi půl roku zpátky se šuškalo o tom, že se něco takového nebo podobného chystá, ale netušil jsem to, nevěděl jsem o tom, a bylo to pro mě velké a velice krásné překvapení. Všem moc děkuji," svěřil se Deníku borec, který s fotbalem začínal před více než půlstoletím. „K fotbalu mě přivedl kamarád Pepík Rada, myslím si, že to bylo někdy ve druhé třídě," zavzpomínal do vousaté historie.
Recept na fotbalovou dlouhověkost? Skvělá parta kamarádů
Ve svých začátcích hrál za plzeňskou Slavii v Cukrovarské ulici, kde je dnes depo pro autobusy a trolejbusy. Ale po jejím rozpadu se přesunul do Bolevce. „Od roku 1991 hraji až na pár krátkých štací v Malesicích, Kozolupech a Hunčicích, v Bolevci, kde jsem našel svůj fotbalový domov. Bolevec, to je zkrátka moje velká srdeční záležitost," vyznává se Luboš Běl.
close
info
Zdroj: archiv Michala Bublíka
zoom_in
Luboš Běl oslavil šedesátiny. Fanoušci si pro něj připravili parádní překvapení.
Přestože je mu šedesát let a od sportu už by si mohl dát pohov, o definitivním ukončení kariéry nemluví. Pokud bude potřeba, vždy Bolevci pomůže.
Na devadesát, třicet, deset minut, nebo je na pár vteřin jakou součást taktického střídání. „Jo (usmívá se)… tak to bych docela rád věděl, jak dlouho budu ještě hrát, ale pravda je taková, že na Bolevci máme skvělou partu, kvůli které pořád hraji. Mám tu spoustu přátel, ať už je to Michal Bublík, Michal Pelnář nebo Ondra Šnaider. Nerad bych na někoho zapomněl, všichni jsou tu bezvadní," přikyvuje. „Kromě skvělého kolektivu, do které se teď přidali i mladí kluci z dorostu, je tu sranda, po tréninku nejdeme hned domů, ale jdeme si popovídat ještě na pivko. Mám to tady moc rád," vysvětluje Luboš Běl.
Už o tom byla řeč na začátku. Na podzim Bolevec ani jednou nevyhrál a získal pouhé tři body za tři remízové výsledky. Ale jaro, to už je jiná káva.
„Na jaře se do toho kluci opřeli, zejména mladí hráči z dorostu, kteří začali více trénovat a začalo je všechno více bavit. Párkrát se vyhrálo a hned je na nic vidět větší chuť do fotbalu," kvituje nestárnoucí fotbalista.
close
info
Zdroj: Zuzana Bělová
zoom_in
Luboš Běl s vnukem Vašíkem.
„Po podzimu nás všichni odepisovali, nikdo nám nevěřil, dokonce ani my sami. Ale na jaře se nám zatím daří a pokud máme šanci, o záchranu I. A třídy se určitě ve zbytku sezony porveme," slibuje Luboš Běl, čerstvý šedesátník a jedna z největších duší boleveckého fotbalového klubu.
play_fill
