Naposledy jste působil v Německu, předtím v Úněšově. Jak se udál váš zimní přestup do Černic?
Oslovil mě černický kapitán Kája Fürbacher, že by Černice potřebovali pomoc, tak jestli bych neměl chuť si zahrát kraj. Známe se společně velice dobře, hrajeme spolu futsal v krajské osutěži. I proto jsem na to nakonec kejvnul.
Jak velký to pro vás byl skok z B třídy do krajského přeboru?
Už jsem hrál kraj před osmi, devíti lety, takže jsem nešel do neznáma. Kvalita kraje šla od té doby hodně dolů. Samozřejmě oproti B třídě je to skok, ale není to už takové, jaké si to pamatuju.
Hned na začátku jara jste ale potkali Tachov, který přece jenom v kraji vyčnívá. Jaký na vás udělal dojem lídr soutěže?
Tachov je úplně někde jinde. Je vidět, že se spíše připravují už na divizi. Mají opravdu dobrý tým, ještě neprohráli.
Navíc vás do nominace o hráče kola postrčil právě trochu i trenér Tachov, který zmínil, že jste se mu na hřišti líbil. Co na to říkáte?
Jestli to není tím, jak jsme se tam trochu pošťouchali. Vyměnili jsme si tam pár slov, tak jestli jsem tím neudělal na něj dojem (smích). Jinak jsme ale neodehráli celkově s Tachovem špatný zápas. Na začátku jsme byli i aktivnější, pak už nás hosté zatlačili. Mohli jsme jít přesto do vedení, ale bohužel jsem trefil jen tyčku. Pak jsme inkasovali a museli jsme to už otevřít, čehož soupeř využil.
Jak si vás pamatuju z loňského roku v dresu Jeriga, tak vypadáte o dost lehčí. Kolik jste shodil, a co vás k tomu motivovalo?
Už to upřímně nešlo. Tělo už celkem stávkovalo a potřeboval jsem s tím něco udělat. V Německu už apelují, aby byli hráči trochu naběhaný, musel jsem tak na sobě zapracovat. To platilo i před začátkem kraje, kdy jsem nechtěl přijít do Černic jako nějaký looser. Od Nového roku jsem zhubnul čtrnáct kilo, celkově pak pětadvacet.
Plánujete se ještě vrátit zpátky Německa?
Budu se tam chtít ještě vrátit. Při dnešních cenách se peníze navíc opravdu hodí. V Černicích jsem teď na půlroční výpomoc a následně mám v plánu jít zase do Německa.
