Pomyslné trenérské žezlo předal o řadu let mladšímu Pavlu Šimsovi, kterému dělá asistenta a rádce. I tak by se ale dalo říct, že Jaromír Mysliveček, jenž v červnu oslavil 77. narozeniny, nejpopulárnější hru světa snídá, obědvá i večeří.

A „jeho“ Rapidu se nebývalé daří. Mužstvo v letní pauze prošlo výraznou obměnou. Klub dává příležitost mladíkům, které vhodně doplňují zkušení borci. A výsledek se začíná dostavovat. Rapid se po prvních pěti kolech probíhajícího ročníku krajského přeboru vyhřívá na čtvrtém místě tabulky. Naposledy porazili fotbalisté z Lopatárny vejprnickou Slavii 3:0. „Jsme spokojení, ale také jsme měli dost štěstí,“ zůstává při zemi ikona nejen fotbalového Rapidu.

V pátém kole krajského přeboru jste s Rapidem vyloupili Vejprnice a vyhráli hladce 3:0. Jak jste utkání dvou mladých týmů viděl?

No (zamyslí se), až tak jednoznačné to nebylo, alespoň ne herně. Ale máte pravdu, že proti sobě nastoupila hodně mladá a nezkušená mužstva. To, že jsme ve Vejprnicích zvítězili 3:0, beru jako velké překvapení. Řekl bych, že ani sportovní veřejnost to nečekala. Musím ale přiznat, že šlo o šťastné vítězství. Domácí hráli dobře, ale doplatili na žalostnou koncovku. Utkání jsme v náš prospěch definitivně zlomili až ve druhém poločase po krásné brance mladého Jirky Šmída. Do té doby to byl hodně otevřený a vyrovnaný zápas.

Nejvyšší krajská soutěž fotbalistů má za sebou první třetinu podzimní části. Posbírali jste v ní 11 z 15 možných bodů. Předpokládám tak, že na Rapidu panuje spokojenost…

Určitě. Jsme moc spokojení. Je ale také pravda, že třeba v domácích zápasech se Lhotou a Holýšovem jsme měli pořádnou kliku. Zatím nám to šlape, pořád však máme na čem pracovat.

Můžete být konkrétní?

Stále máme ve hře spoustu nedostatků. Řadu věcí řešíme ukvapeně, zbrkle, nejsme tak přesní v předfinální a finální fázi. Anebo nejsme dostatečně důrazní v osobních soubojích. Na druhou stranu, zatím to hráči vynahrazují velkou bojovností.

S čím ale můžete být naprosto spokojení, to je obranná fáze. Inkasovali jste pouze v prvním utkání doma proti Nýrsku a pak čtyřikrát v řadě udrželi čisté konto…

Taky jsme tomu hodně obětovali. Na stopera se posunul kapitán Míra Čupalka, který hrál celý život ve středu zálohy, a pak také Dan Kořenek. Sedlo si to a oba předvádějí výborné výkony. Ale není to jen o nich, celý tým pracuje směrem do defenzivy velmi dobře. Už se tam zbytečně nezbavujeme míče, ale hrajeme konstruktivně. Jen v prvním utkání s Nýrskem jsme na to doplatili. Dělali jsme moc chyb, které soupeř dokázal potrestat.

Už druhým rokem na Rapidu nepůsobíte v roli trenéra, ale pouze jako asistent. Funkci hlavního kouče převzal váš nástupce Pavel Šimsa. Jak to zvládá?

Musím říct, že mám z něj obrovskou radost. Vidím na něm, jak je do trénování, ale i fotbalu celkově, zapálený. Dělá to poctivě a já ho musím zkrátka pochválit.

Čím konkrétně vám dělá největší radost?

Jak se do toho dostal, jak pracuje. Pavel je hodný kluk, na začátku mu chyběla občas špetka přísnosti, agresivity, neuměl se naštvat. Ale teď ve Vejprnicích dostal žlutou kartu, z toho mám radost. Začíná být jako já (směje se).

Letošní ročník prošel výraznou obměnou účastníků. Petřín, Rokycany i Mýto postoupily do divize, z kraje spadly Luby a do soutěže se probojovali čtyři nováčci. Překvapil vás některý?

V první řadě bych chtěl podotknout, že je to vlastně dobře. V soutěži hrály pořád stejné týmy. To, že v obsazení soutěže došlo k tak výrazným změnám, beru jako pozitivum. Nové týmy totiž soutěž výrazně oživily, utekli jsme ze stereotypu. Překvapují mě Černice, které ukazují velkou kvalitu. Doma i venku. A fotbalisté Meclova, Staňkova a Holýšova? Zatím asi platí nováčkovskou daň. Zvlášť Staňkov. Ten platí tu daň pořádně krutou. U něj mě to ale docela překvapuje, protože jsem pár jeho zápasů viděl a dost se mi líbil.

Kdo se podle vás stane držitelem titulu krajského přeboru za sezonu 2019/2020?

Podle mého názoru se o prvenství budou rvát tři týmy. Nýrsko, Stříbro a béčko Domažlic. Nýrsko má vynikající tým, výborného trenéra. Ostatně nám to ukázalo hned v prvním kole, ve kterém nás porazilo 4:1. Moc šancí jsme neměli. To samé musím říct o Stříbru, které to může také celé vyhrát. No a Domažlice (zamyslí se)… Tam záleží na tom, jak velkou váhu soutěži přikládají. Přece jen, prioritou je áčko ve třetí lize.

V sobotu vás čeká další domácí utkání, již čtvrté v sezoně. Tentokrát proti Nepomuku. Co očekáváte?

Těžký zápas. Nepomuk má zkušené mužstvo, proti němuž se nám moc nedaří. Asi nám zkrátka nesedí jejich styl hry. Uvidíme na hřišti.

Otázka na závěr. Neláká vás si zkusit ještě trenérské angažmá v jiném klubu?

Ne, neláká. Navíc jsem soudný. Ale je pravda, že mi pár nabídek už přišlo. Na pozici trenéra mládeže i dospělých. Ale moje místo je tady na Rapidu. Chci teď pomoci Pavlu Šimsovi v jeho trenérském růstu. To víte, musím si ho hlídat a nasměrovat ho k obrazu svému (směje se).