Od té doby se ale mraky nad Černicemi poněkud zatáhly. Plzeňský tým, který trápí nedostatek hráčů, podlehl postupně vysoko Stříbru 2:5 a Lhotě dokonce 0:6. V rozhovoru třicetiletý šikovný hráč Černic přiznává, že těžce kouše letošní porážky. Zároveň ale věří, že se tým znovu zvedne.

Bude vás vítězství stát něco do klubové kasy?
Samozřejmě. Pokladník Gazi (Jan Petr – pozn. red.) je celej natěšenej, až mě zkasíruje.

Sledujete nějak více anketu Deníku?
Popravdě jsem se o anketě dozvěděl až teď, a to díky svému největšímu fanouškovi, kterým není nikdo jiný než můj největší vzor, můj děda. Dostal jsem nejvíce hlasů, takže to náhoda asi nebude (úsměv).

Navíc tentokrát nebyli v anketní nabídce konkurenti z celku Lhoty…
U kluků ze Lhoty mi je sympatické, že pokud jsouv sestavě kola, tak vyhrávají. Je vidět, že táhnou za jeden provaz a tak to ve fotbale má být.

Po vítězství nad Radnicemi jste dvakrát vysoko prohráli se Stříbrem a Lhotou. Jak se zpětně ohlížíte za oběma zápasy?
Popravdě to pro mne byly asi ty nejhorší výsledky mé dosavadní kariéry a zároveň ty nejhorší výkony, které jsme jako tým předvedli. V obou zápasech jsme nehráli absolutně nic a soupeři nás přejeli jako vlak. Největší problém nám v obou zápasech dělaly standardní situace, které bráníme opravdu otřesně.

Dle sestavy z posledních zápasů je znát, že vás trápí marodka. Je to ten hlavní důvod, proč se vám v závěru podzimu tolik nedaří?
Marodka nás sice trápí ve velkém, ale hlavním důvodem, proč se nám nedaří, je nedostatek hráčů od samého začátku sezony. Lepíme to skoro každý zápas s klukama z béčka a dokonce došlo i na mladíky z dorostu. Takto se krajský přebor prostě hrát nedá. Pokud správně počítám, tak nám chybí šest hráčů ze základní sestavy od začátku sezony. Posila přibyla jen jedna a díky bohu za ni.

Tabulka v kraji je hodně vyrovnaná a na podzim vás čeká ještě jeden zápas s Tlumačovem, který je také namočený ve spodku tabulky. Jak důležitý duel to pro vás bude před zimní pauzou?
Každý zápas je pro nás důležitý a já pevně věřím, že po těch posledních dvou fiaskách, co jsme předvedli, si spravíme chuť a všechny tři body zůstanou doma. Nic jiného nepřipadá v úvahu.

V Černicích jste už nějakou dobu i s bráchou Erikem. Spolu jste byli už předtímv Úněšově. Jste nerozlučná dvojka, že putujete společně fotbalovými kluby?
S bratrem jsme se spolu sešli po našich štacích právě v domovském Úněšově a do Černic jsem ho následně přivedl. A jestli jsme nerozlučná dvojka? Samozřejmě ano. S bráchou jsme si oporou jak v životě, tak i ve sportu. Pracujeme spolu, chodíme spolu cvičit, trénujeme, jsme prostě parťáci na celý život. Tak to zůstane!

V krajském přeboru působíte už čtvrtou sezonu. Máte ještě nějaké vyšší fotbalové ambice?
Nedělám věci bez cíle. Nehraju fotbal, abych se tam šel vyprdět, nebo abych si odškrtl zápas a po utkání skončil u piva. Teď to tedy vypadá hrůzostrašně a po výsledkové stránce je to pro mne asi jedna z nejhorších sezon. Můj cíl je ale jasný, chci si zahrát ještě divizi. Před rokem jsem nějaké nabídky měl, ale z Černic se mi nechtělo. Mám to tu rád a byl tu skvělý kádr, takže věřím, že to zase zvedneme. Jinak by to byla hrozná škoda.