Malesice, šestý tým podzimní části krajské I. A třídy, přitom do zápasu, který hostila umělá tráva v Horní Bříze, nevstoupily ideálně. Než se totiž stačily vůbec rozkoukat, po trefě Vilda prohrávaly 0:1. Svěřenci trenéra Ondřeje Pondělíka ale po patnácti minutách zabrali, vyrovnali hru a začali si vytvářet šance.
Ještě do poločasové přestávky nastříleli soupeři tři góly a ujali se vedení 3:1. Ve druhém dějství pak přidali další dva přesné zásahy, a nakonec slavili vítězství 5:1, čímž si zajistili postup do další fáze krajského poháru, ve které je čeká Slavoj Mýto, další tým z krajského přeboru. „Soupeř vyhrál zcela zaslouženě. Opticky hra nebyla na výsledek 5:1, ale Malesice si vytvořily daleko více šancí, proto zaslouženě slaví,“ uznal po zápase trenér Chotíkova Petr Kučera.

Zatímco v táboře jeho týmu zavládlo po skončení duelu značné zklamání, v Malesicích je po víkendu veselo. „Pro nás je pohár taková prestižní záležitost, takže se k tomu snažíme přistupovat s respektem. Další pozitivní věcí je možnost zahrát si s týmy z vyšší soutěže a třeba je překvapit. Aktuálně vnímám, že máme opravdu kvalitní tým a troufám si tvrdit, že nejsilnější za poslední roky. Již v loňském roce jsme vyřadili Horní Břízu, a tak jsme na loňský úspěch chtěli navázat. Navíc Chotíkov je v současnosti top tým v kraji, proto byla chuť po jeho skalpu veliká,“ sdělil Deníku malesický lodivod Ondřej Pondělík.
Pohár PKFS (2. kolo): TJ Sokol Malesice - FC Chotíkov 1932 5:1 (3:1).
Podle něj ve prospěch jeho týmu v nedělním vzájemném utkání s Chotíkovem rozhodlo několik faktorů. „Jednak chuť, kdy Chotíkov si šel prostě zahrát a my vyhrát. Podle mého názoru ze strany soupeře sehrálo svou roli určitě i podcenění, jelikož našim klukům během týdne pár hráčů Chotíkova řeklo, že to bude "v suchým", a že jsme prostě soupeř z nižší soutěže. A poslední třešničkou byl gól v první minutě. Ten u kluků z Chotíkova vyvolal pocit, že nám dají bůra,“ míní Ondřej Pondělík, jednačtyřicetiletý trenér.
„Nás inkasovaná branka na začátku zdravě naštvala a do soupeře jsme se pustili. Z vítězství mám o to větší radost, že nám chybělo několik důležitých hráčů jako jsou třeba Patrik Šmídl nebo Tomáš Kepka. Do obrany musel naskočit gólman Faltus, ale zhostil se toho skvěle a v defenzivě určitě nezaostával,“ těšilo jej. „Jen měl prý občas tendenci chytat míč do rukou,“ pousmál se kouč.
Pohár PKFS (2. kolo): TJ Sokol Malesice - FC Chotíkov 1932 5:1 (3:1).
Ve třetím kole Poháru Plzeňského krajského fotbalového svazu, ze kterého mimochodem vede cesta do následujícího ročníku MOL Cupu, se Malesičtí utkají se Slavojem Mýto. To ve druhém kole (již na podzim) vyřadilo po podobně přesvědčivém výsledku Křimice (6:1). „Mýto herně vůbec neznám, takže se budeme připravovat jako vždy na silného soupeře. Řekneme si, co se s Chotíkovem povedlo, co se naopak nepovedlo a určitě budeme chtít do zápasu jít se stejnou vervou jako teď o víkendu,“ dodal trenér Pondělík.
TJ Sokol Malesice - FC Chotíkov 1932 5:1
Poločas: 3:1. Branky: 26. a 41. Potoček, 30. Hrabchak, 62. Svoboda, 83. Schleis - 1. Vild. Rozhodčí: Schneider - Adámek, Smola. ŽK: 4:2 (36. Havelka, 55. Legát, 80. Čech, 88. T. Gita - 29. Bejdák, 41. M. Míka). Diváci: 18. Hřiště: UMT Horní Bříza. TJ Sokol Malesice: Lecjaks - Žitek, Potoček, Faltus, Havelka (46. Kružík), Hrabchak, Legát, T. Gita, Schleis, Svoboda (74. Čech), Maur. Trenér: Ondřej Pondělík. FC Chotíkov 1932: Bejdák (37. Plic) - Klepal, Denk, M. Míka (68. Kolesa), Rozboud, Kuhajda, Buchta, Kučera, Cirok, Vild (46. Huml), Lopata. Trenér: Petr Kučera. Postupující: TJ Sokol Malesice.
