S Horní Břízou jste vyhráli 1:0. Jak cenný je to pro vás skalp, když jste zdolali loňský divizní tým?

Obrovsky cenné vítězství. Horní Bříza nás v prvním poločase enormně potrápila, možná nejvíc ze všech týmů za celý ten půlrok. Zamkli nás, ale s potřebným štěstíčkem jsme neinkasovali. To byl klíč k úspěchu do druhého poločasu.

V utkání jste se v brance rozhodně nenudil. Který ze zákroků byste vypíchl?

Když se mě vždy někdo ptá, tak musím říct, že si ten zápas vůbec nepamatuju. Až pak když nám to Kůča ukazuje v úterý nebo ve čtvrtek na videu na tréninku, tak si to připomenu. Každopádně mi kluci hodně pomohli a dost toho zblokovali. Příliš k řešení toho tak nebylo. Na co si pamatuju, tak tam byla ze začátku nepříjemná střela, kterou se mi povedlo vyrazit.

Čisté konto, stal jste se hráčem kola… Kolik vás to bude stát?

Protože jsem pokladník, budu si muset něco vymyslet. Pokuty máme daný, ale tady si to budu muset určit. Každopádně to nebude málo. Ale zaplatím to rád (úsměv).

Podzimní část je skoro u konce, zbývá odehrát poslední váš zápas s Holýšovem. Jak jí hodnotíte?

Když zvládneme poslední zápas, skončíme čtvrtí, budu to pak hodnotit pozitivně. Po minulém roce odešlo několik kluků, k tomu zranění, bylo to takové těžší než si to sedlo.

Plzeňský fotbalista Milan Havel rozdával při návštěvě 25. ZŠ autogramy.
Na Slovácko jdou viktoriáni s mladým spíkrem a podporou školáků

Na kontě máte jen 17 vstřelených branek. Byla ztráta Miroslava Lopaty, který loni nastřílel 32 branek tak byla asi citelnější, než jste čekali?

Střílení branek nás zpočátku enormně trápilo. Hráli jsme to právě na Mirka, s jehož ztrátou jsme se nedokázali popasovat. Nikdo nenašel místo něj střelecké kopačky. Kvůli tomu jsme spoustu bodů lacino poztráceli.

Po návratu z Ameriky máte svého střelce zpátky…

Teď se sice vrátil, ale tři měsíce netrénoval. K tomu navíc to jeho zdraví. Už několikrát bylo napsáno, že na tréninky chodí spíše v pantoflích. Jeho kolena neodpovídají 28letýho klukovi, ale co se dá dělat. Každopádně věřím, že přes zimu se dá dohromady a budeme pak hrát na jaře jako loni.

Vy si občas kopnete i v poli v závěru zápasu. S jakými úkoly vás trenér Kučera posílá do hry?

Jdu tam vždy s cílem vyhrát nějakou hlavu, protože bez Lopaťáky naši útočníci zrovna nejsou žádní hlavičkáři. Máme vzrůstově menší útočníky a Kůču (Petr Kučera, hrající trenér Chotíkova) jako hlavičkáře rozhodně počítat nemůžu, protože jeho pokusy o hlavičku jsou spíše pro legraci (smích). Každopádně toho ode mě v poli moc čekat nemůžu. Vždy to chci ale spíše do patky než do běhu, protože bych to neudejchal.

A na tréninku se tedy někdy objevíte i bez rukavic na hřišti?

Jsme v Chotíkově tři brankáři, takže si jdu někdy i kopnout. Zároveň dneska gólmani musí umět hrát nohama, bez toho to nejde. Snažím se na tom pracovat. Každopádně mě ale omezuje fyzička. Nedokážu běhat s klukama tam a zpátky. Jsme spíše takový ploužák (smích).

Na brankářském postu máte od příchodu Matyáše Šampalíka velkou konkurenci. Jak to berete?

Hrajeme to pro pivo a klobásu, jak říkám. A já jsem za konkurenci rád. To zdraví už taky nemám úplně dobrý, často mě něco trápí. Vítám tak, že je nás tady víc a netrápí mě to.

Evropská konferenční liga, skupina C: FC Viktoria Plzeň - Dinamo Záhřeb 1:0 (1:0).
OBRAZEM: Viktoria je Evropě k nezastavení, podívejte se na zápas s Dinamem

Dvakrát jste působil v Německu. Jak na ta angažmá vzpomínáte?

První nemělo úplně dlouhé trvání, protože pak přišlo vážné zranění. Druhé v Poppenreuthu jsem si dost užil. Bylo to něco jiného. Zároveň si tam člověk šel vydělat nějakou korunu, když fotbalu obětoval celé mládí. Chotíkov je pro mě srdcovka a nikam bych neodcházel, kdyby mě okolnosti k tomu nedonutili. Člověk je pak rád za každou korunu.

Neplánujete ještě to jednou zkusit za hranicemi?

Nikdy neříkej nikdy, ale momentálně jsem spokojený, není žádný důvod.

Vy jste se mihl v mládí i v pražské Slavii. Proč to nevyšlo?

Začalo mi tehdy vypadávat koleno, klidně i několikrát za trénink. Nikdo moc nevěděl co s tím, operovat mi to nechtěli a musel jsem si rok dát od fotbalu pauzu. Pak už jsem se soustředil na to, abych dodělal střední školu a dostudoval. Zároveň jsem si uvědomil, že fotbal není všechno. Studium tak dostalo přednost. Kdybych to udělal opačně a zase se mi to obnovilo, možná bych dneska prodával rohlíky.

V Chotíkově působíte s menšími přestávkami už řadu let. Co vás sem tehdy přilákalo?

Šel jsem sem za Mirkem Lopatou, s nímž jsem od mala kamarád, známe se od základky. Měl jsem to za barákem, bydlel jsem na Košutce, dávalo mi to smysl.

Štěnovice (na snímku v modrých dresech) deklasovali Záluží (ve žlutém) 6:0.
FOTO: Přeštický válec přejel Seč třinácti brankami