„V zápase s Vltavínem jsem si přetrhal minulý rok přední zkřížený vaz a vnitřní postranní byl výrazně potrhaný, navíc mi praskly i oba menisky. Vypadalo to na dvě operace, ale nakonec byla naštěstí jen jedna v prosinci,“ vrací se k těžkému zranění plzeňský bek, který po operaci absolvoval i náročnou rehabilitaci.

Pomalu se ale vrací zpět na hřiště.

„Teď už jsem ve stadiu, že snad jsem z nejhoršího venku. Už trénuju sám a zapojuju se částečně i do tréninků. Nastoupit do ostrého zápasu bych měl až na konci srpna či v září, pokud všechno půjde, jak má,“ prozrazuje Adam Čihák.

Adam Čihák.Adam Čihák.Zdroj: fcvp

Ten dlouhou rekonvalescenci strávil poměrně dobře. Kromě toho, že byl veškerý sport zastaven, přivítal v rodině i nový přírůstek. „Schytal jsem to paradoxně nejlíp, jak jsem mohl. Nehrálo se, pouze byly nějaké přáteláky. Už jsem navíc prošel několika zraněními, takže jsem věděl, co mě čeká. Zároveň jsme čekali se snoubenkou miminko, takže se o to líp vše kousalo,“ říká s úsměvem 192 cm vysoký stoper.

Fotbalisté Bolevce mají konečně "nový" domov.
Konečně. Bolevec už je doma, ale hřiště má umělý povrch

Až se vrátí zpět na hřiště do zápasů, bude na něj trenér Josef Parlásek spoléhat. Na soupisce je Čihák suverénně nejzkušenějším hráčem. „Někteří kluci jsou i o deset let mladší. Děláme si občas srandu, že někteří vychodili sotva základku a já mám už mimčo. Musím říct ale, že mě to takhle baví. Po loňském návratu ze Sokolova jsem sem šel s takovou rolí, i když tehdy tady bylo přece jenom více starších kluků,“ vysvětluje odchovanec plzeňského fotbalu.

Adam Čihák.Adam Čihák.Zdroj: fcvp

„Jsem taková spojka mezi trenéry a hráči. Takže si občas taky něco řeknu. Sám vím, že jsem ukecanej, takže se očekává, že z obrany se budu snažit to nějak řídit,“ počítá Čihák s rolí vůdce na hřišti. Připadnout by mu měla i kapitánská páska.

„Pro některé kluky to bude první start ve třetí lize, i když já osobně toho v ní taky tolik nenahrál, protože jsem byl předtím řadu let v Sokolově,“ vysvětluje Čihák, jenž věří, že si ještě splní svůj fotbalový sen.

Fotbal znovu ožívá.
Fotbal znovu ožívá. Purkart se na úvod opět vrací tam, odkud do Přeštic přišel

„Měl jsem vždycky cíl si zahrát první ligu a stále ho mám. Hrál ji navíc táta a brácha se taky teď uchytil v Pardubicích. Takže bych se jim rád vyrovnal. Škoda, že jsem se na podzim zranil. Co jsem se doslechl od trenérů, tak na jaře, když mělo áčko problémy se stopery, jsem měl velkou šanci si zahrát,“ mrzí obránce Viktorie, kterému ale dělají zatím radost jeho spoluhráči v týmu.

„Musím kluky pochválit za tréninkovou morálku a charakter. V přípravě byly těžké tréninky a zápasy a kluci vše dobře zvládli. Především zápasy s druholigovými týmy. Myslím si, že to bude dobré. V kabině jsme si sedli, máme dobrou partu a v dobrém světle se budeme chtít ukázat i na hřišti,“ říká odhodlaně Čihák.