Navzdory svému názvu jsou v prostorech pod novou posluchárnou skutečné stroje. Ty obsluhují autonomní roboti naprogramovaní člověkem. „Je to reálná továrna, ale polovina lidí pracuje ve virtuálním prostředí,“ vysvětlil vedoucí katedry technických studií Zdeněk Horák. Po vytvoření dílu ve virtuálním prostoru přijde ke slovu reálná výroba v továrně.

Největší zásluhu na nové místnosti pro výuku má František Zezulka z vysoké školy. Před lety odhadl, že koncept propojení průmyslu s moderními technologiemi má budoucnost a přesvědčil o tom své nadřízené. „Škola oslovila řadu firem, chtěla nejen výukovou továrnu, ale zařízení, které umožní aplikovaný vývoj, výzkum a spolupráci s průmyslem,“ vzpomněl Horák.

Do virtuální továrny se těší zaměstnanci vysoké školy i podniky. „Je velká poptávka firem z kraje, kdy by se mohly začít podílet na spolupráci. Pro ně je to obrovská příležitost,“ potvrdil Horák a dodal: „Jsme fyzicky schopni vyrobit díl, který odpovídá mobilnímu telefonu.“

Prostory budou přesto primárně sloužit pro účely výuky. Polytechnická škola má tři studijní programy technického směru, které mohou na lince modelovat téměř vše od síťové bezpečnosti až po průmyslovou automatizaci.