Kliknutím zvětšíteZeptat se musíme. V minulých dnech se toho hodně napsalo o možném konci vaší kariéry…
Když si přečtete rozhovor, který jsem dal, tak tam byla jedna otázka. Kdy se vrátím. Já na to odpověděl, že momentálně to nevidím. To jsem mluvil upřímně, víc jsme to nerozebírali. Co z toho udělala média, to jde mimo mě. Nechci to komentovat, bylo by to zbytečné. Já odpověděl tak, jak jsem odpověděl. Že jsem neměl čas ani vůli trénovat. Bez tréninku člověk nemůže hrát. To ale neznamená, že to znova naskočí, nebo do toho budu mít chuť. Z jedné odpovědi vznikla spousta článků, které ani nechci komentovat, protože mi to přijde nesmyslné.
Takže je možné, že třeba v listopadu nastoupíte?
To neříkám, možná nenastoupím. Dneska jsem normálně trénoval, podruhé ve výstroji. Máme nějaké zraněné hráče, tak jsem šel trénovat, abychom měli dvacet hráčů. Je nesmysl tahat hráče z Chance ligy, kteří dneska hrají. Je to pro mě náročnější, než jsem si představil. Je to hrozné, jenom přežít trénink je pro mě z různých důvodů šílené. Šest měsíců jsem nebruslil, nic jsem nedělal, mám nadváhu a jsem starý. I tak jsem šel trénovat, protože mi dává daleko větší smysl, když se trénuje ve dvaceti a ne v devatenácti. Zapadá to do sebe.
Je tedy možné, že zase dostanete chuť a naskočíte do sezony?
V šedesáti mě to může nakopnout. Proč ne? Je spousta starších lidí, kteří se chodí hokejem bavit po zaměstnání. Já mám ohromnou výhodu proti nim, že jsem majitel a můžu se do sestavy nějak dostat. Oni třeba ne, ale hokej mají stejně rádi jako já. I po práci si jdou zahrát a hrají hobby ligy. Je to dost populární. Hrají to i starší hráči, než jsem já.
Před sezonou jste ale hlásil, že nastoupíte v listopadu. Co se změnilo?
Nemohl jsem trénovat a naskočit do toho je hrozný problém. Četl jsem včera rozhovor Plekyho, který to tam správně popisuje. Naskočit do rozjetého vlaku je to nejobtížnější. Do sestavy bych se asi dostal, ale kdybych trénoval pravidelně hned po sezoně, měl letní přípravu a začal hrát zápasy. Já ale nemohl. V ten moment pro mě byly důležitější věci než se soustředit, jestli dám jeden gól, nebo dva. Není to tak důležité v porovnání s tím, jestli to tady dobře dopadne, nebo ne. Spíš myslím na druhé než na sebe.
Jak to vidíte s Winter Hockey Games? Dvakrát se musel odsouvat a je to už trochu prokletý projekt.
Je to složité, věřím ale, že to dopadne. Věřit je ale jen hezký začátek. Není dost času to zrealizovat. Pokud se tak stane, tak to bude opravdu šrumec. Na druhou stranu bych měl extra motivaci se do toho co nejdříve dostat. Slíbil jsem, že budu hrát. Možná by to byl můj poslední zápas, nevím. Nic nezaručuju. Slíbil jsem, že nastoupím, tak bych se musel připravit. Z voleje bych to asi nedal.
Akce by se měla odehrát v Praze. Jak velkým problémem by byly současné ceny energií při organizaci?
Táhne se to už třetí rok, čtyři roky se to plánovalo, pak do toho dvakrát vletěl covid. To je ten největší průšvih. Akce se plánovala, budovala, spousta věcí se musela udělat a akce nedopadla. Neseš do toho s sebou určité věci, takže je to komplikované. Všechno se ale dá zvládnout.
Jaká by byla motivace zahrát si na zrekonstruovaném stadionu v Kladně? Takhle to zní, že vám jde hlavně o Winter Hockey Games.
To by byla větší motivace z toho důvodu, že to nemůžete posouvat. Je tam jasně daný datum. Kdybych řekl, že se vrátím, a pak bych se necítil, tak bych řekl, že se vrátím další zápas a ještě si týden zatrénuju. Tady bych to udělat nemohl. Tady bych měl jasně dané datum, na které se musím připravit. Musel bych tomu podřídit určité věci. Jak není nic pevného, tak lidské tělo si vždycky najde výmluvu, proč až příští týden. Nejsem asi jediný, to znáte asi všichni.
Chystáte se na trénink NHL v Praze, v sobotu byste se měl jít podívat na zápas. Jste zvědavý, jaký to bude fofr?
Fofr… Já hrál NHL v pětačtyřiceti, tak nevím. Jsou tam skvělí hráči, to samé ale můžu říct o české lize. To samé jsem mohl říct i o Chance lize. Mám takový pocit, že my hodně snižujeme kvalitu soutěží. Extraliga není špatná soutěž, vůbec ne. Je daleko složitější než některé ligy, o kterých mluvíme, že bychom se podle nich měli řídit. Extraliga je silovější, NHL je hodně o bruslení a technice. Chance liga je ještě silovější a ještě rychlejší. Nemyslím si, že je extraliga špatná soutěž, spíš naopak. Mrzí mě, že lidi o ní často tak mluví. I někteří naši odborníci. Vidím spoustu kluků, kteří hráli nadprůměr v jiných ligách, přijdou sem a trápí se. Nevyčnívají, nejsou tady dominantní. Jestli si někdo myslí, že přijde po tom, co byl průměr v některé evropské lize, a bude tady dominovat, tak vůbec ne. Když dáš pět kvalitních hráčů dohromady, jako to udělaly Pardubice, tak je to něco jiného. To je pět vynikajících hráčů, kteří si vyhoví. Když po nich hraje pět méně kvalitních hráčů, tak oni budou vyčnívat. Kolik týmů ale může dát pět kvalitních hráčů dohromady? Naše extraliga je opravdu hodně kvalitní a těžká.
V sobotu byste měl na NHL vhazovat úvodní buly. Jak se na to těšíte?
Byl jsem o to požádaný, ještě jsem to ale stoprocentně neodsouhlasil. Teď ale vidím, že už to asi bylo zveřejněné, takže asi budu muset jít. Beru to tak, že je to součást show a zábavy.
Komu budete v zápasech NHL v Praze přát vítězství?
Když jdu na hokej a nehraje Kladno, tak se jdu podívat na hráče, na jejich projev, na taktiku, na koučování a na řeč těla hráčů. Jak se chovají, když se nedaří. To je pro mě to, co si z toho můžu vzít. Ne sedět, fandit a držet palce jednomu týmu. Větší podporu bude mít v Čechách asi San Jose díky Tomáši Hertlovi. Pro lidi, kteří mají rádi NHL, to je svátek a zážitek.
I vy si máte co vzít od mladých hvězd NHL?
Samozřejmě, všichni by si z toho měli brát. Je to hrozně důležité, pokud chceš být lídr. Většina hráčů se soustředí na svůj výkon. Je ale spousta hráčů, kteří jsou kapitáni už v mladém věku. Chvíle ale prožívají jako každý. Nemůžeš si myslet, že budeš hrát 82 zápasů skvěle, dominantně. Jsou zápasy, kdy se ti nedaří a ty musíš být ten, který to neukáže a přispěje týmu i jiným způsobem. Hlavní je neukázat tu frustraci. Když jsi kapitán a lídr a ukážeš frustraci, tak ji ostatní získávají taky a ztrácejí naději na vítězství. Já jsem s tímhle měl problém, když jsem byl mladý. Nebyl jsem hráč, který by se dokázal usměrnit. Taky jsem byl nešťastný ze svých výkonů a dával jsem to najevo.
Nemrzí vás, že jste si NHL v Praze během kariéry nezahrál?
Nevím, jestli můžu říct, že mě to mrzí. Samozřejmě by to bylo zajímavé. Mistrovství světa v Praze pro mě ale bylo víc než dvojzápas NHL. Bylo pro mě nejvíc takhle zakončit reprezentační kariéru. Hrát doma osm nebo devět zápasů je víc než dva za klub. Tam jsem si to vynahradil dostatečně.
Když nehrajete, tak trávíte zápasy na střídačce. Dovedete si představit, že byste jednou byl trenérem?
Upřímně si myslím, že být majitelem klubu je daleko větší zodpovědnost než být trenérem. Takhle máš na starosti trenéry i hráče. Já jsem na každém tréninku, náš styl se za poslední čtyři roky vyloženě nezměnil. Máme kvalitnější hráče, než jsme měli, spousta kluků to má zažité. Nejdůležitější je ale stejně, jak mužstvo trénuje a jak se připravuje. Můžeš mít geniální taktiku, ale když tě nohy nepodpoří a hráči budou pomalejší a všude o krok později, tak je úplně jedno, co máš. To nám dokázala Boleslav v minulém zápase. Hráli neskutečně, byli všude rychleji. Pak je jedno, jaký si hokejista, nebo jak máš propracovaný systém. Když tam jsi pozdě, tak jsi tam pozdě.
Spíš jde o to, jestli by vám větší kontakt s týmem nechyběl, kdybyste byl jen majitelem?
Nevím, jestli bych zvládl být trenér a dennodenně se dívat na videa. Nemám na to čas. Trénovat to není problém, jde o to, že musíš jezdit na všechny zápasy, což jsou pořádné dálky. Já na to nemám čas. Teď momentálně jezdím, ale to je proto, že chci být na začátku s týmem. Není to dvouhodinová práce na den. Musíš sledovat videa, dělat tréninky a jezdit na zápasy. Já jsem tady od osmi do dvou jenom na tréninku a s trenéry. To ani nejsem součástí trénování.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
