Velká černá koule, obklopená dalšími geometrickými tělesy, zdobící střed parku na Habrmanově náměstí v Doubravce, měla před lety na mále. Václav Fiala, klatovský sochař, který si vydobyl jisté renomé, se po čase svěřil médiím, že dílo mělo být v roce 2010 odříznuto autogenem od betonového obdélníkového podkladu o rozměrech 10 x 15 metrů a tím by došlo vlastně k jeho zničení. Geometrická skulptura byla přitom o pět let dříve vybrána místními radními, aby ozvláštnila parčík, který procházel revitalitací.

Socha vznikla původně na plzeňském sympoziu Winged Arrow v roce 1997. Sympozium se zaměřovalo na realizace provedené v kovu. Pod názvem Kresba v prostoru – Fascinace koulí byla ve stejném roce vystavena ještě na hradě Klenová, spravovaném Galerií Klatovy.

Dílo se později stalo dominantou parku, který byl mezi lety 2005–2006 revitalizován podle návrhu architekta Jakuba Chvojky. Park také získal charakter dětského hřiště, vyhledávaného i proto, že prostor ze tří stran obklopují keře a plot, zajišťující rozlehlý a přece uzavřený prostor, ze kterého děti nemohou v nestřeženém okamžiku vběnout pod projíždějící automobil do vozovky. Dlužno podotknout, že vedle řady herních prvků je Fascinace koulí rovněž velmi oblíbená mezi dětmi jako nekonvenční osobitá atrakce, vybízející ke zdolávání. Naštěstí je odolná vůči obdobnému počínání.

V roce 2008 došlo na lámání chleba: Zakoupí doubravecká radnice dílo, aby mohlo zdobit park i do budoucna či nikoliv? Nerozhodlo se. O rok později už to vypadalo, že se socha radnici nelíbí a uvažovalo se o vypsání soutěže na nové dílo. Roku 2010 situace vygradovala až k popsané hrozbě zničení. Naštěstí se vše ale v dobré obrátilo a jak uváděl tisk, po návštěvě sochaře, který zástupcům radnice vysvětlil, co chtěl dílem říci a zapůsobil na ně svojí výřečností, velká černá koule zůstala obklopena dalšími objekty na svém místě. Svou roli zde nejspíš sehrál i fakt, že tato varianta byla výrazně levnější, než kolik by stály peripetie spjaté s novou soutěží. A tak Kresba v prostoru nepřestává fascinovat drobotinu ani na prahu druhé dekády jednadvacátého století. Jakub Chvojka obohatil osu parku ještě o krytý altán s pódiem se stěnami a střechou inspirovanými organickou architekturou. A geometrická skulptura Václava Fialy si dobře rozumí i s fasádami prvorepublikových domků, které z větší části obklopují náměstíčko s parkem.

Mimochodem, tehdy fádní parčík nesl před rokem 1989 jméno nacisty popraveného plzeňského komunistického funkcionáře Čeňka Ulricha. Dnes je místo pojmenováno podle sociálně demokratického žurnalisty a pozdějšího prvorepublikového ministra školství či sociální péče Gustava Habrmana, spjatého působením s Plzní. Politické funkce zastával ve 20. letech 20. století, kdy původní ves Doubravka zažívala bouřlivý rozvoj. V roce 1924 byla připojena k tzv. Velké Plzni. O rok později vznikl na přání obyvatel i zdejší doubravecký parčík. Navrhoval jej nejspíš správce městských sadů Valentin Čoček. Obklopil prostor živým plotem a rozdělil pěšinovými ovály. Na místě současné Fascinace koulí tehdy nechal umístit sochu postiliona, sňatou z věže hlavní pošty v centru Plzně; budova byla tehdy přestavována do současné podoby. Postilion nepřežil ničivý spojenecký nálet v noci ze 16. na 17. dubna 1945. Doubravku bombardování značně poškodilo, což pro změnu otevřelo cestu k vybudování pozdější sídlištní zástavby.

David Růžička