Nekrolog se ovšem věnuje výhradně výčtu jejích děl a ocenění získaných po emigraci s manželem a dětmi v roce 1967. Pro Plzeňany je Irena Sedlecká zajímavá i tím, že vytvořila dnes nezvěstnou monumentální sochu Julia Fučíka, která stávala na dnešním Mikulášském náměstí. To se před rokem 1989 jmenovalo náměstí Odborářů a gymnázium (bývalá reálka), které tam stojí zase neslo jméno právě Julia Fučíka.

Bronzová socha nadživotního Fučíka, vytvořená Irenou Sedleckou, byla odhalena v roce 1965. Někdy se též uvádí, že za svoji práci před emigrací získala Leninovu cenu, v roce 1953 pak Státní cenu Klementa Gottwalda. Do emigrace ve Velké Británii odešla s manželem a dětmi prakticky pouhé dva roky po odhalení Fučíkovy sochy.
Jako velmi kvalitní sochařka se uplatnila i v emigraci, kde se dokonce stala členkou Královské britské sochařské společnosti. Z poemigrační tvorby je asi nejznámnější Freddie Mercury ve švýcarském Montreaux.
Plzeňského Fučíka, po sametové revoluci odstraněného z podstavce před gymnáziem, si asi pamatují celé generace Plzeňanů, zejména těch, kteří na někdejším GJF studovali a čas od času se museli zúčastnit manifestací před sochou nebo u ní držet čestnou stráž ve svazáckém stejnokroji.

Na druhé straně navzdory době poplatnému ideologickému podtextu sochy se jednalo o kvalitní dílo podtrhující sochařčiny umělecké schopnosti.

David Růžička