M 11- tato jabloňová podnož roste bujně a je řazena mezi nejbujnější vegetativní podnože. Má velmi silný kořenový systém, proto velmi dobře kotví v půdě. Je vhodná pro čtvrtkmeny velmi plodných a slabě vzrůstných odrůd a pro polokmeny a vysokokmeny ostatních odrůd. Pro zahrádkáře je vhodná jen do zahrad, kde se vysazují vyšší tvary a do okolí rekreačních chalup v horších klimatických a půdních podmínkách. Je mrazu odolná a stromy na ní nenamrzají. Plodnost začíná později a stromy vydrží na stanovišti přibližně 40 let.

Ředkvičky jsou jednou z nejranějších a nejoblíbenějších zelenin pro svůj atraktivní tvar, vybarvení a výjimečnou chuť. Navíc jsou velmi zdravé, oceníme je především v jarním období, protože jsou jedny z prvních, které vypěstujeme na zahrádce. Obsahují mnoho vitamínu C a minerálních látek, především hořčík a vápník. Typickou kořenitou chuť způsobuje hořčičný olej. Rané odrůdy ředkviček vyséváme do teplého pařeniště již v únoru, kde je rychlíme pro sklizeň ve druhé polovině března. Do studeného pařeniště můžeme vysévat již v polovině března. Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebují 30 až 40 dní. Na rozdíl od jiných zelenin koření velmi mělce. Dobře se jim daří v humózní půdě, dostatečně zásobené pohotovými živinami. Ředkvičky také vyžadují po celou dobu růstu dostatek vláhy.

Příprava bramborové sadby – jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň brambor je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby. Koncem února až začátkem března umístíme hlízy do lísek, tak aby korunková část s více očky směřovala vzhůru. Lísky je nutné umístit do světlé místnosti a až do doby výsadby je mít v teplotě kolem 14 °C. Brambory by měly vytvořit silné klíčky dlouhé přibližně 2 až 3 cm. Nikdy nedávejte předkličované hlízy do tmy, klíčky se pak vytahují a sadba tak ztrácí na kvalitě.

Petr Kumšta