Po dlouhých sporech došlo k posunu až v roce 1909, kdy byl jmenován generálním ředitelem Škodovky syn zakladatele – Karel Škoda. Teprve po získání náhradních pozemků a díky vstřícnému postoji představitelů města Plzně bylo v únoru 1910 vydáno purkmistrovským úřadem povolení k parcelaci pozemků na 238 stavebních míst. Po neshodách se stavební firmou Union podepsal Karel Škoda v srpnu 1910 smlouvu o výstavbě s firmou Müller a Kapsa, která nabídla levnější cenu výstavby.

Původní nájemné bylo nízké a týdně činilo u dvoupokojového bytu (výměra v 48,90 m2) 6,60 K, u jednopokojového (35,1 m2) 4,70 K a u mansardy (15,7 m2) 1,50 K. Zájem u dvoupokojové byty byl menší než se očekávalo, a proto byl zvýšen počet bytů menší výměry.

V listopadu 1911 bylo již 130 postavených domů obsazeno. Zbylý počet domů se Spolkovým domem a závodním konzumem byl po rozchodu Škodovky s Plzeňskou spořitelnou financován půjčkou Penzijního spolku pro úředníky Škodových závodů. Konečná bilance v roce 1913 ocenila 217 domů s 594 byty a 3400 obyvateli včetně lázní, Spolkového domu, konzumu a administrativní budovy na téměř 5 milionů K (rakouské měny).

Řadu těchto údajů z Archivu města Plzně nemohou karlovští rodáci ani znát, přesto stále vzpomínají na levné a na tehdejší domu kvalitní bydlení v této lokalitě. Výhodou byla i možnost pěstování zeleniny na předzahrádkách, stejně jako dřevěné kolny určené k uskladnění paliva, které též sloužily chlapcům k sestrojování modelů letadel v této době rozvíjejícího se letectví. Proto celá řada mladých mužů z Karlova byla členy Západočeského aeroklubu a poté v době války bojovala za svobodu v řadách britské RAF. Stejně tak chlapci hráli fotbal na hřišti SK Karlov a DTJ a následně jich řada oblékala dresy plzeňských prvoligových klubů SK Viktorie nebo SK Plzeň.

Věříme, že epidemiologická situace konečně umožní setkání karlovských rodáků a jejich potomků na podzim 2021 v restauraci Éčko, Guldenerova ul. v Plzni, kde obdrží dlouho očekáváné knižní vydání vzpomínek pamětníků.

Podle materiálů z Archivu města Plzně zpracoval Ing. Bohuslav Kural