Proto mu také jídelníček občas „vylepšíme“ nějakou tou rybou, ideálně čerstvým kaprem i s vnitřnostmi. Navíc je těsně před Vánocemi, a tak zařadit do našich programů ekologické výchovy k tematicky zpracované prezentaci „Sladkovodních ryb“ opravdovou pitvu pořádného kapra se víc než nabízelo. 

Fotografie od Taťány Typltové jsou ze Záluží u Třemošné, kde již několikátým rokem funguje Základní škola Inspíria s.r.o. (www.skolainspiria.cz). Myslím, že fotografie z průběhu celkem dvouhodinového programu hovoří samy za sebe. Akce proběhla ve čtvrtek 5. 12. 2019 a já děkuji týmu pedagogů školy, že se nebáli a do projektu se zapojili. 

Ekologické výchově se prostřednictvím našeho Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva věnuji již 25 let. Ekologická výchova je dokonce nejdůležitějším cílem a posláním našeho spolku, při které se snažíme prezentovat zejména základní biologii jednotlivých druhů volně žijících zvířat včetně problémů, případů a zásahů, se kterými se každý den v rámci naší činnosti potýkáme. Ve své podstatě se celá leta snažíme vysvětlit dnes poměrně od přírody čím dál více vzdálené a poměrně hodně dezinformované lidské společnosti, že v přírodě vše funguje už miliony let podle určitých pravidel a principů, které jsou kolikrát hodně vzdálené od těch našich. K tomu všemu využíváme pak z praxe získané zkušenosti i materiály, které máme díky provozování záchranné stanice pro volně žijící živočichy anebo z konkrétních projektů druhové ochrany. Přesněji řečeno, ekologická výchova a vzdělávání se nám promítá do všech dalších projektů a cílů našeho spolku při každé naší činnosti a je základem úplně všeho.
 
A proč to vlastně děláme? Věříme, že právě ekologická výchova, potažmo informovaná, vzdělaná a racionálně uvažující společnost nám i zvířatům do budoucna pomůže a minimalizuje kolikrát zbytečné a nesmyslné problémy.
 
Výukový program „Sladkovodní ryby“ navazoval na naše dvě již v ZŠ Inspíria proběhlé vyučovací hodiny o „ekosystémech a biotopech“. Pro děti poměrně těžké téma úplného základu vzniku života na naší planetě v návaznosti na slunci, půdě, vodě a vzduchu. Následně se v rámci obrazové prezentace bavíme o ekosystémech, přírodní rovnováze, potravním řetězci až k jednotlivým biotopům typu rybníky, lesy, louky a kulturní krajina. Už tady mě zaujalo, s jakými znalostmi a přehledem děti k tématu přistupovaly, co vše věděly a znaly.
 
Neméně zajímavé pak byly i reakce na program „Sladkovodní ryby“ a samotnou pitvu kapra. Úvodní obrazovou část postavenou na základním a hlavně logickém dělení sladkovodních ryb, jejich poznávání dle charakteristických znaků včetně zajímavostí a významu v přírodě či lidském životě, sledovaly všechny děti od těch nejmladších až po nejstarší žáky.

Účastnit se pitvy kapra jsme pak nechali na rozhodnutí každého dítěte, přičemž starší žáci neměli s účastí žádný problém a mladší se pak měli možnost věnovat další výuce ve vedlejší třídě. U starších žáků byl zájem a jejich pozornost maximální, zejména když si mohli jednotlivé preparáty nejenom prohlédnout, ale i osahat (samozřejmě nejvíce od krve byla naše malá Hanča, která s pitvami zvířat má už své zkušenosti).
 
Samotná pitva kapra byla samozřejmě doprovázena obrazovou prezentací včetně toho, že na závěr celé akce jsme pobrali ryby jako důležitou součást potravního řetězce a důležitou složku lidského jídelníčku.

Druhý den jsem v rámci „zpětné vazby“ požádal o názor a postřehy hlavní pedagožku a zakladatelku ZŠ Inspíria Janu Slezákovou. Příjemně mě potěšilo, že po mém odjezdu ještě další hodiny řešili dozvuky z realizované výuky, zejména pitvy.
 
Postupně se vrátili k rybě jakožto živému tvorovi, organizmu. Samozřejmě řešili opět i biotopy, ekosystémy, kapry přerybněné rybníky, nadprodukci atd. Důležitá byla i informace o tom, že vypitvaný kapr následně posloužil jako potrava našemu orlu mořskému, léčenému v záchranné stanici. No a to už pak zase posunulo debatu dál „co, kdo, jak a proč?“. A to je alespoň podle mě ta základní funkce školy a způsob, jakým by se měly zejména děti vzdělávat a učit. V dnešní době, kdy jsme zahlceni nejrůznějšími informacemi a technickými možnostmi, bychom měli učit děti hlavně základnímu vnímání v souvislostech, a ne po nich chtít pouze zopakovat to, co jsme si někde přečetli my sami.
 
Děkuji všem, kteří mi s projektem pomohli.
 
Jmenovitě MVDr. Jitce Humpové a MVDr. Františku Čadovi, patologům z laboratoře Veterinární kliniky Vedilab Plzeň, kteří mi ukázali, proškolili a vzdělali v tom, jak vůbec rybu pitvat.
 
Děkuji ZŠ Inspíriia za prostor, čas a možnost  program zrealizovat.
 
Děkuji pedagožce Janě Slezákové za odvahu, aktivní spoluúčast na projektu a následně zpětnou vazbu.
 
Děkuji dětem ZŠ Inspíria za maximální nasazení, zájem a pozornost.
 
Samozřejmě děkuji Taťáně Typltové za perfektní fotografie a zdokumentování akce.
 

Karel Makoň, Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva, Záchranná stanice živočichů Plzeň

Eticko - technické poznámky na závěr: 
Kapr byl do školy přivezen humánně a legálně usmrcen, dle platných veterinárních předpisů jako ryba čerstvá, přičemž původně jsem ho zakoupil v prodejně Makro jakožto živou rybu ke konzumaci (potravinu). 
Následně byl po pitvě legálně využit jako krmení pro pacienty naší záchranné stanice. 
A nakonec účast žáků na pitvě nebyla povinná, o akci věděli dopředu jak děti, tak jejich rodiče a mohli se sami rozhodnout, zda se pitvy zúčastní či nikoliv.