Už 31. 7. 1946 byl odeslán první nákladní vagón obsahující výzbroj pro hasičskou zbrojnici, dále 26 kusů školních lavic, 814 knih, 96 kusů učebních pomůcek, obuv, šaty, hračky a dvanáctilampový přijímač Big-Ben, vše pořízené převážně z darů plzeňských firem. Po vlastní ose pak cestoval agregát pro dobrovolné hasiče Vřesiny.

Začátkem října 1946 přicestovala do Vřesiny již třetí delegace zástupců NF a MNV Plzeň, opět s mnoha dary od plzeňských obchodníků, dobročinných institucí, Obchodního družstva. Někteři z nich, např. Václav Jiránek či p. Gabrielová, se zúčastnili i noční národní směny při rubání uhlí Vřesinskými pro město Plzen. Jednalo se již o druhou noční směnu, které se účastníly také vřesinské ženy a vřesinská mládež a pro Plzeň se těmito brigadámi narubalo 250 t ostravského uhlí. Členy delegace byli Marie Loulová-Hezká a také PHDr. Jindřich Čadík, který následně měl dne 29. 12. 1946 úvodní slovo při zahájení propagační výstavy „Budujeme Slezsko“ uspořádané ve výstavní síní Západočeského umělecko-průmyslového muzea. Expozice obsahovala na 80 obrazů slezských umělců, např. Heleny Salichové, Josefa Dobeše, Valentina Držkoviče, Viléma Wűnsche a dalších, ukázky soudobé slezské literatury autorů Zdeňka Bára, Vojtěcha Martínka, A. C. Nora, Franě Směje, Petra Bezruče a fotografie Vřesiny.

Chotíkov, Petiční místo, iniciativa chcípl PES
Hospody na protest otevřely, podnik v Chotíkově přišla zkontrolovat policie

Vystoupení vřesinských ochotníků na prknech Divadla J. K. Tyla se hrou Handléř Binar a s pásmem Večerní beseda ve Slezsku bylo poděkováním Plzeňanům za dosavadní pomoc. Před představením bylo předáno předsedovi ÚNV stat. Města Plzně JUDr. Karlu Křepinskému a předsedovi plzeňského komitetu pro pomoc Vřesině Václavu Jiránkovi čestné občanství obce Vřesina. (Čestné občanství Vřesiny bylo ještě uděleno v roce 1969 primátoru Ing. Janu Votrubovi a v roce 1970 primátorovi Gustavu Radovi). Po celou dobu pobytu byly ze strany obyvatel Plzně cítit sympatie vůči slezské mládeži. Zájezd trval od 22. 11. do 25. 11. 1946 a už přivítání na plzeňském nádraží za účasti oficiálních hostí bylo impozantní. S dechovou hudbou plzeňských železničářů šel průvod hlavními třídami pozdravován zástupy z chodníků až před hotel Smitka, kde ochotníci byli ubytovaní. Následující den plzeňská odbočka Autoklubu ČSR odvezla Vřesinské do Nýřan a Zbůchu k prohlídce uhelných dolů. Kromě toho se poklonili na Mikulášském hřbitově u hrobu J. K. Tyla jeho památce, navštívili obrazárnu na radnici a samozřejmě pivovar.

Ježíška přivezla delegace

„Ježíšek z Plzně ve Vřesině“ tak zněl titulek v dobovém tisku. Nadílku v hodnotě 200 000 Kčs přijela předat vřesinským dětem 15. 12. 1946 šestičlenná delegace z Plzně. Každé dítě dostalo boty, vánočku a sáček koledy, škola byla také obdarována novými pomůckami a knihami. Na oplátku dostala Plzeň Ježíška od Vřesiny, a to 170 tun uhlí pro plzeňskou nemocnici.

V červenci 1947 odjela do Vřesiny delegace Plzně, provázena šedesátičlennou skupinou plzeňských baráčníků v čele s rychtářem Schikertem a zástupci plzeňského Autoklubu. Den před slavností měla své vystoupení baráčnická mládež „Děti z předměstí“. A následující neděle 27. 7. 1947 byla pro Vřesinu velmi sváteční. Tento den dopoledne, byla za účastí plzeňských odhalena na rodném domě slezského buditele Kazimíra Tomáška pamětní deska a poté byla předána vřesinským hasičům stříkačka, kterou posvětil plzeňský kaplan Škvorecký. Odpoledním průvodem, jehož čelo tvořili krojovaní baráčníci z Karlova a za skandování hesel, ze kterých vynikalo „Plzeň-Vřesina, jedná rodina“ se došlo k místu staveniště, na kterém byl položen základní kámen na stavbu hasičské zbrojnice kombinované s kulturním domem a úřadovnami MNV, jejíž plány vypracovaly technické úřady statutárního města Plzeň za vedení Ing. Janke. Předseda MNV Vřesina Eman Kaluža poděkoval jménem obce za veškerou pomoc, která mimo věcných darů činí na penězích 180 000 Kčs a odevzdal plzeňským zástupcům žulový kvádr z Němci zničeného pomníku na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku, kterého má být použito při stavbě v Plzni. Ze slavnosti byl odeslán pozdravný telegram prezidentu republiky dr. Edvardu Benešovi. Průvod se poté odebral na výletiště, kde baráčníci zatančili Českou besedu.

Moderní nízkopodlažní vlaky RegioPanter.
PODÍVEJTE SE: Moderní vlaky brzy vyjedou i v Plzeňském kraji

5. července 1951 se očekával příjezd hostí z Plzně. Ještě dopoledne se ve velkém tempu zametaly cesty a stavěly slavobrány. Na nádraží vyzdobeném státními vlajkami byl nápis: ”Vítáme naše milé kmotry z Plzně”. Druhá brána byla u zastávky při hospodářském skladišti s nápisem: “Nová Plzeň vítá svého primátora”. V sokolovně a na osadě Nová Plzeň byly nápisy: “Plzeň-Vřesina, jedná rodina”. Kolem tří hodin odpoledne, kdy měla výprava dorazit do Vřesiny, sešlo se na nádraží mnoho lidí k uvítání. Nálada byla velmi dobrá, hudba připravena a lidí stále přibývalo, až tam byla skoro celá vesnice. Kolem půl čtvrté odpoledne přijely zvláštní tramvaje s výpravou. Hudba zahrála veselý pochod a toho volání slávy a vítání, objímání, líbání, takže málokteré oko zůstalo suché. Po srdečném uvítání se průvodem šlo do Sokolovny, kde bylo oficiální uvítání. Za MNV uvítal milé hosty jeho předseda Jaroslav Bajgar a za Plzeň Václav Jiránek. Kolem páté odpoledne přijela další delegace osobním autem, a to primátor města Plzně Josef Maizner. O hodinu později dorazili ještě hasiči na svém hasičském voze a zástupci “autoreny”, kteří přivezli pro Vřesinu nově přepracovaný sanitní vůz.

Hlubočec se změnil na Novou Plzeň

6. července 1951 dopoledne byla slavnostně přejmenována osada Hlubočec na osadu Nová Plzeň. Odpoledne se šlo průvodem okolo vesnice na obecní hřiště, kde započala hlavní slavnost. Plzeňští sehráli Staročeskou svatbu, všechno v krojích, při tom účinkovala dudácká kapela z Domažlic za přítomnosti kapelníka Jiřího Kajera.

7. července 1951 se šlo opět průvodem okolo vesnice na obecní hřiště, na kterém předvedli plzeňští hasiči požární cvičení - seskok z věže do plachty a jiné, následovali vřesinští hasiči a nakonec vystoupil Vřesinský taneční a pěvecký soubor. Fotbalový zápas mezi plzeňskými hasiči a vřesinským týmem skončil vítězstvím Plzeňských.

8. července 1951 ráno před MNV vyhrávala hudba, kde se následně rozloučil s plzeňskými hosty předseda MNV Jaroslav Bajgar a jménem Plzně Václav Jiránek. Pak se ještě několikrát zatančilo na cestě a potom se houfně průvodem a s hudbou odcházelo na nádraží. Byla to obrovská spousta lidí a ze žádné vřesinské chalupy nechyběl nikdo na rozloučenou.

Vřesinský Slezský soubor písní a tanců opětoval návštěvu Plzeňským a 15. března 1952 přijel na Gottwaldovo nádraží. Po krátkém a srdečném uvítání odjeli na radnici, kde je uvítal Václav Jiránek a primátor města Josef Mainzer. Vřesinští zazpívali některé slezské písničky a pak jim byla promítnuta nafilmovaná Staročeská svatba v podání baráčníků. Večer byl sraz všech na Josefovské zábavě v sokolovně na Skvňanech.

Plzeňský TOTEM pomáhá denně stovkám seniorů s registrací na očkování.
FOTO: Plzeňský TOTEM pomáhá denně stovkám seniorů s registrací

Druhý den odpoledne bylo v odborovém domě Peklo první vystoupení a v 8 hodin večer následovalo druhé s hojnou návštěvou. Taktéž při večerním představení sklidili Vřesinští mohutný potlesk.

V pondělí bylo věnováno návštěvě plzeňského pivovaru a večer byl pak v Besedě společný večírek na rozloučenou.

V úterý 18. března 1952 ráno bylo na radnici společné shromáždění, na kterém se za Plzeň rozloučili Václav Jiránek, primátor Josef Maizner, za baračníky rychtář Schicker a za Vřesinu František Holaň. Pak Vřesinští zazpívali na rozloučenou a snad nebylo nikoho, kdo by neslzel. Na nádraží, po srdečném a přátelském rozloučení, bylo navzájem slíbeno, že Plzeň na Vřesinu nikdy nezapomene a taktéž Vřesina nezapomene na Plzeň. Ať nikdy nevymizí z paměti heslo Plzeň-Vřesina, jedná rodina.

Vřesinští při povodni nezapomněli

Proto se v roce 1952 bývalá Školní ulice přejmenovala na Vřesinskou a jak bylo uvedeno, už v roce 1951 se část Vřesiny Hlubočice slavnostně přejmenovala na Novou Plzeň, včetně tramvajové zastávky. V roce 1993 se ve Vřesině přikročilo k pojmenování ulic a jedna z nich se jmenuje Plzeňská.

V sedmdesátých létech minulého století se styky změnily na oficiální návštěvy představitelů Plzně k různým výročím - oslava 25. výročí osvobození Vřesiny a otevření nové budovy školy v roce 1970, oslava 55 let trvání Československé republiky v roce 1973, oslava 600 let od založení Vřesiny v roce 1977.

Když v srpnu 2002 postihla Plzeň povodeň, vřesinští občané spontánně vyhlásili sbírku a dobrovolně přispěli celkovou částkou 68 750 Kč v hotovosti. Humanitární pomoc ve formě hygienických a čisticích prostředků v hodnotě přes 100 000 Kč spolu s finančním darem osobně dovezla starostka obce Jana Holušová spolu s místostarostou Vlastimilem Kudelou.

Malý tamarín bělohubý je v plzeňské zoo prvním přírůstek roku. Narodil se 2. ledna a před objektivem se dlouho schovával.
Malý opičák je v plzeňské zoo prvním přírůstek roku, před objektivem schovával

Popis událostí pochází z dobového tisku, proto se Letopisecká komise při Obecním úřadě Vřesina obrací na potomky těch občanů města Plzně, kteří se ve čtyřicátých až šedesátých letech minulého století aktivně zapojovali do vzájemných návštěv, vždyť někteří společně slavili Vánoce ve Vřesině, byli za svědky na svatbě, navštěvovali tradičního vřesinského Kozelka nebo jako děti trávili prázdniny ve Vřesině. Ať už to byli Baráčnici nebo žáci Hudebního souboru při tehdejší 6. střední škole v Plzni, ul. Pionýrů 2, kteří Vřesinu v padesátých letech minulého století navštívili a vystupovali tam, nebo ti, co se podíleli na zajištění pobytu vřesinského Slezského souboru písní a tanců v Plzni.

Hledají pamětníky či fotografie

Prohledejte své rodinné archívy, možná, že se v nich nacházejí písemnosti či fotografie vztahující se k výše uvedenému, a především si vzpomněli na to, co vám zanechali v ústním podání vaši blízcí ve svých vyprávěních.

Možná, že se zjistí, na které stavbě je umístěn žulový kvádr z Ostré hůrky, snad se najde gramofonová deska s nahrávkou slavnostního uzavření kmotrovství a bude nalezen umělecky vypracovaný zápis o převzetí kmotrovství Plzně, vypracovaný učitelem Václavem Krobem a další artefakty.

Letopisecká komise při Obecním úřadě Vřesina bude vděčná za jakoukoliv informaci zaslanou na info@vresina.cz.

Vladimír Bárta, Letopisecká komise při Obecním úřadě Vřesina