Hlíva ústřičná roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech a dalších listnatých.
Penízovka sametonohá roste od října do prosince, během mírné zimy až do března na kmenech a větvích především opadavých stromů.
Plodnice jsou nahloučeny téměř vždy v trsech a rostou na javoru, jírovci, olši, bříze , habru buku, jasanu, vrbě a dalších listnáčích.
Oba dva druhy jsou dřevokazné houby avšak vynikající jedlé a zdravotně prospěšné houby pro lidský organismus.
Hlíva má antibakteriální účinky, snižuje záněty a cholesterol, zpomaluje stárnutí a dokonce pomáhá s bojem proti rakovině jater nebo tlustého střeva.
Penízovka sametonohá v lidovém léčitelství je využívána jako přírodní antibiotikum určené k léčbě zánětů, ale i při léčbě alergií, astmatu.
Obsahuje látky s antibakteriálními účinky. Je skvělým prostředkem proti nespavosti, pomáhá posílit činnost slinivky břišní. Tradiční čínská medicína využívá penízovku při chorobách jater, žaludečních vředech.
Oba tyto druhy hub rostou i při nízkých mrazech a přemrznutí jim vůbec nedělá žádný problém a můžeme je konzumovat,
Prostě všestranné houby, které v těchto měsících rád sbírám, rozdávám starším lidem i přátelům.
Martin Kubát