Projekt podpořený Ministerstvem kultury zahájil svoji pouť po místech, kde Santini zanechal svoji stopu, v den třísetletého výročí od úmrtí tohoto geniálního architekta.

„To, co nám při pohledu do krajiny připadá dnes běžné, je dílem baroka. Krajina severního Plzeňska s množstvím jedinečných staveb Jana Blažeje Santiniho-Aichla je toho důkazem. Plaský klášter, Mariánská Týnice i kaple v Mladoticích patří k těm nejviditelnějším dominantám. Jsou tu ale také staré cisterciácké hospodářské dvory jako například Hubenov či Kalec a cesty, které je spojovaly a přinášely poutníkům krásné pohledy do krajiny přetvořené člověkem. Právě jejich citlivé zasazení do krajiny, do které člověk vnesl linie cest a staveb, je typické pro krajinu baroka, která se nám v podobě ostrůvků zdobených barokními památkami zachovala. Ten na severním Plzeňsku patří díky stavbám Santiniho, jehož výročí 300 let od úmrtí si dnes připomínáme, k těm nejzajímavějším. I proto jsme letos podpořili projekty o baroku včetně putovní výstavy Fotoklubu Plasy představující barokní krajinu se Santiniho stavbami,“ uvedl při vernisáži výstavy ministr kultury Martin Baxa.

Právě v době baroka se krajina začala výrazně proměňovat. Stavby byly chápány jako její součásti, cesty propojovaly místa tak, aby oko poutníka směřovalo k viditelnému cíli a podél cest přibývala boží muka chráněná stínem vysazených stromů, umožňující klidné spočinutí. Tehdejší rychlost cestování převážně pěšky totiž člověku umožnila vnímat krajinu mnohem intenzivněji než dnes. „V krajině severního Plzeňska zůstalo mnoho z její barokní přeměny a díky většímu počtu dochovaných barokních památek se tak dochoval unikátní celek, který je jedinečný zejména díky Santiniho stavbám. A to mohli uspořádání krajiny vnímat jen ze země, zatímco my ho dnes oceníme i z výšky,“ říká emeritní ředitelka muzea a galerie v Mariánské Týnici Irena Bukačová.

Těžištěm výstavy jsou fotografie členů Fotoklubu Plasy pořízené ze země i z výšky doplněné textem Radky Ranochové ze sdružení Cisterscapes, které se dlouhodobě věnuje studiu a propagaci kulturní krajiny cisterciáků. „Santiniho stavby jsou vždy velice citlivě zasazeny do krajiny a stávají se tak její integrální součástí, ale mnohdy i krajinnou dominantou, jako je to v případě Mariánské Týnice a poutní cesty, která k ní z Plas vedla. Z ní mohli poutníci z budovy vidět stále víc a více, jak se k místu přibližovali,“ vysvětluje odborná garantka výstavy a autorka textů Radka Ranochová.

Výstavu připravili členové Fotoklubu Plasy ve spolupráci s odborníky. Fotografie krajiny, staveb i jejich detailů na panelech doplňují krátké texty v češtině, angličtině i němčině vysvětlující roli krajiny a cest v baroku i dochovaných Santiniho staveb. „Výstava vznikla jako putovní, aby upozornila na to, že v okolí Plas nejsou jen barokní památky, ale i barokní kulturní krajina. Věříme, že si výstavu budou moci zájemci prohlédnout nejen na Plzeňsku, ale i v jiných krajích naší vlasti. Pokud nás budou kontaktovat starostové či správci památkových objektů, domluvíme s nimi vhodný termín výstavy k zapůjčení. Zapůjčení je zdarma, je třeba jen zajistit převoz panelů a instalaci výstavy. Již teď víme, že po vernisáži poputuje výstava do Mladotic. V tamější Santiniho kapli bude k vidění od 15. prosince,“ říká předseda Fotoklubu Plasy Václav Řežábek. Místa a termíny, kde je možné si výstavu prohlédnout budou k dispozici na facebooku fotoklubu. K výstavě byl vydán také nástěnný i stolní kalendář a pohlednice, které budou k dispozici na výstavních místech. Zapůjčení výstavy je možné domluvit u předsedy fotoklubu na telefonním čísle 774 268 208 nebo e-mailu vaclav.rezabek@centrum.cz.

Příspěvek zaslala Andrea Fojtíková. Děkujeme