Pobřeží koster místní označují slovem nama, což v jejich řeči představuje Místo, které Bůh stvořil v hněvu. Místo je v současnosti chráněno jako národní park s rozlohou přibližně 16 800 kilometrů čtverečních, což představuje asi jednu třetinu pobřeží Namibie.

Národní park La Maddalena v italské Sardinii
Karibik Evropy není jen o krásných plážích. Pět důvodů, proč navštívit Sardinii

Proč je však část mezi starým německým koloniálním městem Swakopmund a angolskou hranicí tak k lidem nevlídná? Z hlediska přírody za vším stojí studený Benguelský proud, který se zvedá v antarktických vodách, teče podél pobřeží a vyvolává silné vlny. Zároveň brání vlhkému oceánskému vzduchu v přístupu k pevnině, proto srážky v oblasti nepřesahují 10 mm ročně.

Moře je tu nebezpečné. Tím pádem tu nejsou zrovna nejlepší podmínky pro koupání, jak podotkl zpravodajský web CNN.

Pobřeží koster v Namibii na propagačním videu:

Zdroj: Youtube

„Nechcete plavat příliš daleko. Proud vás odnese klidně 200 kilometrů od pobřeží,“ varoval reportéra CNN Yoe Jogersta jeden z místních průvodců.

Ráj pro surfaře

Kdo se tu moc nebojí, jsou surfaři, kteří sem jezdí z celého světa. „Surfování na tomto vysokoenergetickém pobřeží, nicméně jednom z nejméně přeplněných na planetě, vždy zahrnuje sdílení vln s mořskými savci,“ uvedl pro CNN longboardista Rod Braby, bývalý šéf Namibijské surfařské organizace.

Kde poušť potkává oceán - dokumentární film českých surfařů:

Zdroj: Youtube

Z turistického hlediska jsou hodně atraktivní vraky rozeseté podél pobřeží. Jde odhadem o 500 lodí. Trosky dřevěných portugalských galeon tu leží už stovky let, síle moře se však neubránily ani mnohem modernější lodě z oceli.

Jan Friede, který patří do vedení tamního národního parku, popsal utrpení těch, kteří zde v dřívějších dobách ztroskotali. „Bojovali s mořem o život, dostali se na břeh, byli přešťastní, že se zachránili. Záhy si však uvědomili, že se ocitli v nehostinné poušti a že by bylo bývalo možná lepší, kdyby zahynuli ve vraku lodi,“ popsal Friede.

Záchranná akce skončila tragicky

Web listu New York Times připomenul tragický příběh britského plavidla Blue Star, které zde ztroskotalo v roce 1942 i se 106 cestujícími a členy posádky. „Během záchranného úsilí se ztratilo také letadlo a remorkér, včetně několika členů posádky,“ uvedl New York Times.

Turisté sem v terénních autech jezdí i kvůli bohaté fauně.

Web African Sky uvádí, že na tak pustou krajinu je zde překvapivé množství divoké zvěře.

Když už se loď po ztracení našla, byla bez stop po posádce.
Ďáblovo moře straší kapitány i piloty. Zmizely zde už tisíce lidí

Jde mimo jiné o slony zvyklé žít v poušti, kteří jsou schopni vydržet tři dny bez vody, aby pak vypili i 230 litrů, když na ni znova narazí. Přežívá tu i ohrožený nosorožec černý, loví zde lvi, o mršiny se rády postarají hyeny a šakali. V písku si domov našly různé druhy plazů a hmyzu.

„Nejhojnějším savcem je tuleň kapský, podél pobřeží tu žije asi 250 tisíc jedinců, čehož využívají kosatky a loví je. Ve vracích lodí zase rádi hnízdí kormoráni. Na pevnině lze narazit i na pštrosy. Co se týče ptáků jako celku, tak zde žije asi 250 druhů,“ uvedl African Sky.