Zelená střecha je terno. V Česku na ni dávají dotaci

Vegetační vrstva tlumí hluk, zadržuje dešťovou vodu a díky jejímu postupnému odpařování zlepšuje mikroklima. Proč si tedy nedopřát potěšení spojené s užitkem? Zelenat se navíc může třeba i střecha garáže.

Sebemenší osázená plocha na střeše bude vždy výhodou. Především proto, že dokáže akumulovat vodu a následně díky odpařování ochlazovat své okolí. Povrchová teplota zelených střech je i v létě běžně jen kolem třiceti stupňů, střechy s „běžnou“ krytinou bez problémů dosahují více než dvojnásobných hodnot.

Podtrženo sečteno – v objektu s vegetační střechou vás čekají mnohem menší výkyvy teplot, nebudete muset tak intenzivně chladit podkroví a vystačíte i s menší vrstvou izolace.

Jak na úsporné a promyšlené bydlení

Dešťovka, která zůstane v půdě, byť na střeše, navíc nekončí v propadlišti kanalizace, ale postupným odpařováním se vrací do přírodního koloběhu a přispívá tak ke zlepšení mikroklimatu. Vrstva zeminy a rostlin se nadto postará o dokonalé tlumení zvuku, odborně řečeno – má vysokou schopnost akustické izolace. Pochozí rovná střecha také dokáže v případě malého pozemku nahradit chybějící zelenou plochu.

Pobídkou k vybudování trávníku na střeše se může stát i dotace, kterou poskytuje Státní fond životního prostředí v rámci programu Nová zelená úsporám. A v neposlední, nebo možná naopak první řadě – zeleň, ať už na fasádě, nebo střeše, každému domu prostě svědčí.

Co střecha unese

Než popustíte uzdu fantazii a začnete snít o voňavých bylinkách nebo rajčatech, které budete na střeše pěstovat, musíte si prověřit její kondici. Zelenou oázu byste neměli umísťovat do slunečního ani dešťového stínu a opatrní buďte i na případné výdechy technologií ze střechy.

Jedním ze základních předpokladů pak bude její dovolené zatížení. Technické parametry byste měli respektovat především ve vztahu k mocnosti souvrství. Různá společenství rostlin jsou vždycky vázaná na jinou mocnost substrátu. Čím více substrátu na střechu položíte, tím větší jsou možnosti vegetace, ale také nároky na nosnost.

Kořenění rostlin potřebuje minimálně kolem šesti centimetrů, při využití hydrofilní izolace uvádějí výrobci tři centimetry, většinou však počítejte spíše s deseti centimetry. Pokud budete chtít pěstovat bylinky nebo trvalky, ještě přidejte, nutných bude nejméně patnáct centimetrů. Větší keře vyžadují souvrství o síle kolem jednoho metru.

Důležitý je také sklon vaší střechy, ten ovlivní řešení odtoku vody, stabilitu souvrství a zakončení. Pochopitelně to, jestli půjde o šikmý sklon nebo rovnou plochu, ovlivní také volbu vegetace.

Dobře na slunci, blaze ve stínu: Jak se chránit před světlem i žárem

Pokud máte dům s plochou střechou, může být budování zelené oázy poměrně jednoduché. Oproti střechám s běžnou krytinou je nutnou podmínkou už zmiňovaná dostatečná nosnost konstrukce, na které je položena účinná parozábrana. Následuje vhodná tepelná izolace, k té základní se přidává izolace ve spádu dvou až čtyř stupňů kvůli odvodnění.

Pokud se izolace ve spádu neklade, je nutné, aby byl na nosnou konstrukci aplikovaný spádový potěr. Pak přichází na řadu hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků, za ní separační vrstva, obvykle geotextilie, a ještě hydroakumulační a drenážní vrstva.

Pak přidáte další separační vrstvu, která bude zachycovat zeminu, aby se nerozplavovala a neodplavovala ke vpusti, a nakonec to nejdůležitější – extenzivní minerální substrát a rostliny. „Vrstvy se kladou na sebe ve správném pořadí, za určitých podmínek můžete přidat i kalíškovou fólii,“ doporučuje Josef Hoffmann, technický poradce a architekt z divize ISOVER skupiny Saint-Gobain. Skladbu vždy okolo atiky doplňte praným kamenivem.

V případě šikmé střechy vynecháte jen geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je dále potřeba na šikmé ploše stabilizovat, k čemuž se používají například ecorastry, tedy zpevňovače půdy, které zabrání sesedání a ujíždění. Jejich výhodou je možnost zapěstování vegetace a následná urychlená montáž.

Postarejte se i o bezpečný přístup na svou zelenou střechu, a to nejen při budování, ale i později, protože rostlinstvo bude vyžadovat údržbu, byť jen občasnou. S ní souvisí také vodovodní přípojka, která bude chráněná před poškozením mrazem. Další možností je instalace automatické závlahy, systém se však potom neobejde bez elektrické přípojky.

Skalničky, byliny, nebo traviny?

Při úvahách, co přesně chcete na střeše pěstovat, vezměte v potaz předpokládanou intenzity údržby, zastínění okolními budovami, ale také třeba oslunění budoucí vegetační plochy a případné výdechy technologií ze střechy.

Jsou v domě lepší kamna, nebo krb? Je nutné si uvědomit několik věcí

Zvažte také způsob založení vegetace. Mezi nejčastější patří výsev, výsadba a aplikace řízků rostlin. Nejefektivnější volbou je přitom kombinace výsevu a výsadby – zatímco vyseté byliny se teprve vyvíjejí, ty vysazené už zaplňují plochu.

Tyto způsoby jsou však vhodné pouze pro ploché střechy. U těch šikmých lze výsev a řízky aplikovat pouze za využití jejich fixace například hydroosevem. Použít lze speciálně upravené předpěstované koberce a vegetační rohože, které jsou schopné odolat tahu. Řízky jsou sice levnější, ale koberec okamžitě vytvoří požadovanou vegetační vrstvu, nemusíte proto čekat, až doroste, navíc zabraňuje erozi substrátu při prudkých deštích a větrech.

Ve chvíli, kdy je připraveno souvrství, můžete připravit semínka a sazeničky. Nejčastěji majitelé domů pro osázení své střechy vybírají nenáročné suchomilné rostlinky a trávy, často to bývají skalničky, jakými jsou během celé sezony krásně kvetoucí rozchodníky a protěže, které rychle rostou a relativně dobře snášejí i sucho. Zpravidla postačí pouze jednou až dvakrát do roka provést kontrolu, odstranit nežádoucí vegetaci a případně provést přihnojení.

Více druhů rostlin pak slibuje polointenzivní střecha. Ke skalničkám můžete přidat vybrané trvalky a bylinky. Spousta z těch, které v kuchyni využíváte, nejsou na pěstování nikterak náročné. Podmínky na takové střeše budou vyhovovat mátě, dobromyslu, tymiánu nebo šalvěji. Pěstovat lze i hvozdík kartouzek, ostřici chabou, kostřavu ovčí či třezalku tečkovanou.

Při vhodné výšce zelené střechy pak nic nebrání ani pěstování vlastní zeleniny – třeba rajčatovým keříkům se na slunné ploše bude velice dařit. Na údržbu zůstane tahle zelená oáza stále relativně nenáročná.

Skutečné zahradě se nejvíc blíží střecha intenzivní, chcete-li biodiverzní. Pro osázení lze vybírat z velké škály rostlin – patří sem okrasné traviny, trvalky, ale i letničky, cibuloviny, nízké keříky a malé dřeviny. Se správnou skladbou rostlin vám střecha může kvést od jara do podzimu.

Roubenka, kde vládnou skřítci: Útulný interiér lze udělat i bez vysokých nákladů

Počítejte však s tím, že tento typ vegetace už klade značné nároky na mocnost souvrství, a tím pádem i na nosnost střešní konstrukce. Založení intenzivní zelené střechy navíc vyžaduje pomoc odborníků. A také je nutná pravidelná údržba, klidně i jednou týdně. Proto se tento typ v případě rodinných domů neobjevuje příliš často.

Pokud jde o následnou péči o rostliny, pro všechny druhy vegetačních střešních zahrad platí, že při založení vegetační plochy je dobré použít hnojiva s postupným uvolňováním živin. Zapomenout nesmíte ani na pravidelnou závlahu, aby rostlinky dokonale zakořenily.

Jednou až dvakrát do roka je nutné střechu zkontrolovat a odstranit náletové rostliny, nejčastěji to budou břízy, a zbavit ji spadaného listí. U intenzivnější výsadby počítejte se střihem rostlin.

V případě eroze je potřebné doplnit substrát nebo provést výsadbu v místě výpadků, důležité je i občasné prosvětlení, pokud je vegetace bujná nad míru. Při dlouhodobém suchu je samozřejmě nutné střechu zavlažovat.

Inspirace od Dyje

Inspirativním příkladem využití zelené střechy může být i rodinný dům na znojemském nábřeží Dyje studia Kuba & Pilař architekti.

Stojí za vidění. Penzion Rut připomíná radosti i strasti rodiny Miloše Formana

Stavba navržená na půdorysu úzkého obdélníku má do nábřeží tři nadzemní podlaží, do svahu podlaží jedno. Severní část domu, která je orientovaná do nábřeží, je zkosená a tvoří šikmou střechu navazující na střechy sousedních domů. Zbývající část vrchní hmoty pokračuje střechou plochou.

Střecha je po celé své ploše zelená a opticky přechází do stoupající zahrady. Do zelené plochy střechy jsou vyříznuté dva asymetricky umístěné okenní otvory dětských pokojů a obytného prostoru.