Je to mozaiková dlažba původně typická pro pražské chodníky a náměstí. Dnes je však rozšířena po celé republice. Chodíme po ní v Olomouci i Ostravě. Název jí však zůstal.

Pražská mozaika vznikala v Praze především v 19.století. Tvoří ji kamenné krychle vyrobeny z mramoru. Za více než dvě století své existence se změnily pouze tři věci. Rozšířila se do celé země a už se nevyrábí ze sliveneckého mramoru, a proto ji tvoří pouze dvě základní barvy – bílá a černá. Právě tyto dvě barvy tvoří 90 % ve všech vzorech pražské mozaiky.

Dnes se používá bílý supíkovický a černý lipovský mramor. Tradičně se používají stejné vzory – tzv. sedmdesátka (s dámou) a rámy s draky a dále šachovnicová dáma vhodná zvláště pro užší chodníky. K dalším častěji užívaným vzorům patřily kříže a hvězdy a kříže. Kromě základních vzorů se vyskytují i jejich varianty, například negativní (prohození barev), provedení rovnoběžně s obrubami nebo diagonálně. Vzor mozaiky se jen výjimečně přizpůsobuje konkrétní stavbě, například u Obecního nebo Štencova domu.

Největší plocha, kterou vůbec Pražská mozaika pokrývá, je opravdu v Praze – je to Václavské náměstí. Ostrava a Olomouc následují v ploše pokryté touto dlažbou.

Rozdíl mezi původními a dnešními mozaikami je kromě převládající barevnosti i v tom, že původní materiál byl štípaný a dnes se upravuje především řezáním. Řezané kostky jsou přesnější a umožňují používat minimální spáry. Typický kámen má rozměry 6x6x4 cm, je ze 4 stran řezaný, pochozí a spodní strana je štípaná.

Mramor je ze Supíkovic a Horní Lipové

Bílý supíkovický mramor se nazývá podle Lomu Supíkovice, ve kterém se kámen těží. Má charakteristickou bílou barvou, i když se vlastně jedná o škálu barev od světle šedé přes šedobílou až po bílou s pruhy nebo šmouhami. Je známý pro svoji vysokou tvrdost. Jámový lom v Supíkovících se nachází 30 m pod potokem Kunětička.

Kámen má rozměry 6x6x4 cm, je ze 4 stran řezaný, pochozí a spodní strana je štípaná.

Tmavý lipovský mramor má svůj název podle Lomu Horní Lipová, ve kterém se těží. Tento kámen je černý. Lom se nachází na severozápadním úbočí Smrčníku. Je to výjimečný druh mramoru, protože střídání tmavších a světlejších ploch tvoří v řezu velmi zajímavou kresbu.

Oba lomy se nalézají ve Slezsku a patří společnosti Slezské kamenolomy, která je největším zaměstnavatelem v oblasti. Čelila velkým problémům a dokonce se zdálo, že slezský kámen bude minulostí. Naštěstí však změnila majitele. Nemusíme se tak bát, že by Pražská mozaika zmizela z povrchu zemského, i když nás hlavně v zimních měsících občas potrápí.

Autor: Radim Černý