Dobrý komín je základ. Jakmile vlhnou základy, asi opadá omítka a na zdi se objeví plíseň, dům ale zůstane stát ještě hodně dlouho. Zato se špatným komínem se dá o domov přijít během několika okamžiků.

Hlavní je zjistit závadu komína včas. K tomu stačí pozorně si prohlédnout nadstřešní část, zda není nakloněná, vydrolená – prostě rozbitá. Když se v čisticím otvoru u paty komína při vybírání popelu objeví kousky malty, je to také neklamné znamení, že není něco v pořádku. Ovšem odborně komín zrevidovat a říct, zda potřebuje opravit, dokáže pouze kominík. „Při každé pravidelné kontrole spalinové cesty dle vyhlášky č. 34/2016 Sb. musí kominík zhodnotit mimo jiné i její bezpečnost,“ říká Pavel Ulrich, obchodní ředitel společnosti Almeva, která se prodejem a stavbou komínů zabývá.

„Pokud je potřeba na starší komín připojit spotřebič, musí se provést revize, kdy se před znovuzprovozněním nepoužívané spalinové cesty zhodnotí její stav a vhodnost pro daný typ spotřebiče. Kominík pak dokáže přesně určit, jestli se už komín blíží hranici životnosti nebo nesplňuje požadavky na dané topeniště.“

KDY JE NUTNÁ REVIZE

- před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po stavební úpravě komína
- při změně druhu paliva ve spotřebiči otopné soustavy
- před připojením spotřebiče do nové nebo nepoužívané spalinové cesty
- před opětovným připojením nepoužívané spalinové cesty před výměnou za jiný druh spotřebiče na stejné palivo
- po požáru v komíně nebo vzniku trhlin ve spalinové cestě
- při podezření na trhliny

Kdo cítí akutní obavu o stav komína, měl by se obrátit na stavební odborníky, jak doporučuje Rostislav Matrka z divize techniky keramických komínů společnosti Schiedel: „Když na komíně například uvidíte trhliny, rozevírající se spáry, vypadanou maltu, vydrolený materiál a podobně, je nejlepší obrátit se přímo na revizního technika a nečekat na kontrolu. Pomoci může i zhodnocení statika, a kdo má systémový tvárnicový nebo nerezový komín, má možnost oslovit přímo výrobce.“

Příčiny poruch

Hlavním problémem není paradoxně oheň, ale chlad. Teplota spalin by neměla v celé délce klasického komína s topením dřevem, peletami apod. klesnout pod 60 stupňů, ideálně by se měla udržovat kolem 100 až 120 stupňů, aby nekondenzovaly vodní páry – v takovém případě se totiž voda mísí se spalinami, čímž vzniká kyselina, která vniká do cihel, malty a vyzdívky. Narušuje ji a v zimním období, kdy se třeba přestane topit, může namrzat, narušovat komín rozpínáním ledu a kyselinou poškozený materiál se prostě rozpadne.

Velké potíže může způsobit i nesprávné palivo. Nevysušené dřevo v kamnech nejdřív spotřebuje tepelnou energii na přeměnu skupenství vody na páru. Proto mokré dřevo tak špatně hoří. To ovšem znamená, že se pára dostane do studeného komína, usazuje se na stěnách a zachytává saze. Mokré dřevo totiž nedostatečně prohoří a jeho saze jsou větší, těžší a mastné. V komíně se zachytí na stěnách a postupně se vytvoří tvrdá krusta, která může při vysokých teplotách vzplanout.

Další příčinou poškození komína není porucha, ale nevhodné zacházení, respektive výměna topidla za jiný typ spalovaného média či výkonu. Zvýšení i snížení výkonu kamen může způsobit právě problémy s kondenzací nebo tahem komína.

Ve vysoce zateplených domech musí být kvalitní komíny, které zaručí i nasávání vzduchu pro spálení dřeva. Moderní komíny jsou vlastně velké skládačky, které se přizpůsobují potřebám investora.

ZKUŠENOSTI ODBORNÍKA 
Roman Brabec, stavební inženýr
„V rekonstruovaných objektech se mnohdy vyskytují zděné komíny, které se problematicky uvádějí do plně funkčního stavu. Nejenže zabírají plochu v místnosti, ale pro moderní krbová kamna se dají využít až po vnitřním frézování, což je finančně velmi náročné. Často se proto odbourává minimálně nadstřešní část včetně půdního prostoru, v některých případech se původní komíny po zabetonování průduchu dají využít jako podpůrný statický pilíř, ale to musí ověřit a navrhnout statik. Pro nový plynový kotel je podle velikosti stávajícího průduchu možné využít centrické odkouření, to ale často bez zvětšení frézováním nelze, takže pak je finančně výhodnější postavit nové odkouření, nebo nový nerezový komín splňující veškeré současné předpisy. V některých případech je možné původní průduchy využít pro nové instalační přívody do podkroví nebo nástavby.“

Čím se topí

Úprava komínů na jiné médium je nutná hned z několika důvodů. Kupříkladu kondenzační plynové kotle mají velmi nízkou výstupní teplotu spalin, protože je využívají ještě jednou (díky tomu mají účinnost spalování paradoxně nad 100 procent) a ven se dostávají velmi studené emise. Ty v komíně kondenzují a komín k tomu musí být uzpůsobený – voděodolný a s odvodem kondenzátu. Stejně tak se musí zcela změnit systém komína při přechodu z uhelných kotlů třeba na peletové, které sice dosahují vyšší teploty emisí, ale zdaleka ne takové jako uhelný prach. Navíc mají vyšší účinnost spalování, jinou potřebu přísunu a odtahu vzduchu apod.

Ne vždy je ale zapotřebí stavět nový komín. Podle technické kvality komína a topného média může stačit vyvložkování. To znamená, že se do komínového průduchu vloží speciální vložka z vhodného materiálu – nejčastěji z nerezu, keramiky nebo plastu. Vložkování je samozřejmě výrazně levnější a technicky méně náročné než stavba nového komína. S vhodným typem a velikostí komína nebo vložky vždy poradí odborník.

Správné zdění

Hlavní a nejdůležitější informace pro stavbu a opravu komína dá zhodnocení stavu; postup stavby by se nikdy neměl obejít bez odborné konzultace. „Způsob opravy rozbitého komína by měl navrhnout kominík či revizní technik s ohledem na použitelnou část komína, zabudování do stavby, zatřídění spalinové cesty, připojený spotřebič atd.,“ říká Rostislav Matrka.

Některá komínová tělesa nejsou poničena natolik, aby se musela zbourat celá. Nejnarušenější bývá nadstřešní část. V tom případě lze komín odbourat a znovu postavit – má to ale několik základních pravidel. Především se zdí na speciální maltu nebo míchanou vápeno-cementovou maltu. Vápno zde hraje důležitou roli, protože pouze cementová malta netěsní, praská a spaliny ji snadno narušují. Druhé pravidlo říká, že do komínového průduchu nikdy nepatří půlky, nebo dokonce čtvrtky cihel, protože by se mohly vydrolit a vypadnout dovnitř.

Využít lze také takzvané sanační sady. Ty nabízejí výrobci jako řešení pro rekonstrukci částí komínů. Dokážou také překonat rozdíly v průřezu průduchu (ze čtvercového na kulatý) apod. Většinou jde o jakési návleky na komín nebo sanační přizdívky na betonový věnec, který se vytvoří na odbouraném komínu.

RADY ODBORNÍKA
Pavel Ulrich, obchodní ředitel společnosti Almeva

Kolik stojí vložkování?
Pro určení ceny je nutné předem vědět, zda bude vložka použita pro plynový spotřebič, nebo spotřebič na pevná paliva. V případě plynových spotřebičů se pro vložkování používají trubky menší tloušťky materiálu od 0,4 mm do 0,6 mm. U spotřebičů na pevná paliva se dává přednost tloušťce nerezových trubek od 0,6 mm do 1 mm. Dále záleží na tom, zda je komín rovný a dají se v něm použít trubky rovné, nebo uhýbaný, pro nějž je zapotřebí zvolit vložky ohebné. Jak je na tomto výčtu vidět, možností, a tedy i cen je poměrně dost, a to nemluvíme o variantách průměrů. Cena vložkování se tak může včetně práce pohybovat od 2 000 do 2 500 Kč za metr délky komína, ale u náročnějších instalací to může být i dvojnásobek.“

Úplné zbourání

Může se také stát, že technický stav komína už je natolik nevyhovující, že nezbývá než postavit nový. To se dá provést i bez rozebrání střechy, jen s částečným odstraněním tašek v okolí. Vyzdívání komína se však dnes již prakticky nevyplatí. Na komínový základ se nejčastěji staví prefabrikované komíny, tedy stavebnicové systémy nabízející nepřeberné množství variací. Ve více vrstvách s izolací pak neuniká teplo a na minimum se omezuje také kondenzace spalin.

Stavbu systémového komína je možné zvládnout svépomocí – jde vlastně o velkou skládačku. Ale vhodný komín by měl vybrat odborník, jak potvrzuje Petr Ulrich: „Vřele doporučuji konzultovat s prodejci, zda je komín pro daný spotřebič a budovu vhodný. Také je dobré pořizovat z výstavby fotodokumentaci. Před uvedením do provozu je totiž nutná kontrola revizního technika spalinových cest.“ Samozřejmě, že stavba komína vyžaduje dodržení mnoha pravidel. Ta základní shrnuje Rostislav Matrka: „Je potřeba zodpovědně přistoupit k omezením daným stavbou, jako jsou odstupy od stěn, prostupy stropem a střechou, návaznosti na ostatní konstrukce apod.“

Kolik to stojí

Jakou částku si nový komín vyžádá, nelze říct, protože existuje mnoho variant. Záleží na samotné budově, konstrukci, počtu průduchů, technologii přisávání vzduchu a desítkách dalších možností. Naši odborníci se mírně rozcházejí i v tom, jak rychle zvládne stavebník komín vlastními silami postavit. Pavel Ulrich z Almevy považuje za reálné osm metrů za den. „Systémový komín je v podstatě stavebnice, takže montáž je velmi rychlá. Opět záleží na složitosti, protože komín může být jednoprůduchový, nebo dvouprůduchový, včetně ventilačních šachet. Pakliže jde o komín s jedním průduchem, zručný řemeslník zvládne za jeden den kolem 8 metrů výšky. Pokud je tedy komín jednoduchý a vysoký do osmi metrů, dá se postavit za den.“

Rostislav Matrka ze Schiedelu je opatrnější. „Optimistická varianta platí pro situaci, kdy se vše předem rozmyslí, ošetří a zajistí. Pak se výstavba bude pohybovat v řádu dní až dvou týdnů. Počítat se dá přibližně s jedním podlažím za den (kvůli nutnosti vytvrdnutí spojovacích materiálů), ale pak se musí dodělat detaily prostupů, napojení konstrukcí na komín a vyřešení nadstřešní části.“