Největší část obydlených bytů v České republice má čtyři obytné místnosti, a to včetně kuchyně. Vyplývá to z posledního sčítání lidí, domů a bytů, které v roce 2021 uskutečnil Český statistický úřad (ČSÚ). Bytů se čtyřmi místnostmi je 1,3 milionu a bytů s pěti a více místnostmi je 1,2 milionu. Celkem představují tři pětiny všech obydlených bytů, které pracovníci ČSÚ evidovali. 

Více než 2,4 milionu obydlených bytů se nachází v bytových domech. Z celkového počtu téměř 4,5 milionu obydlených bytů v Česku je to 54,3 procenta. Ze všech obydlených domů přitom bytové domy tvoří jen desetinu.

Zdroj: ČSÚ

Třemi místnostmi disponuje necelý milion bytů. „Průměrný počet obytných místností včetně kuchyně na jeden byt dosáhl hodnoty 3,9,“ zjistil ČSÚ při akci Sčítání 2021.

Nejpočetnější jsou u nás byty s rozlohou mezi 60 a 79 metry čtverečními, které tvoří čtvrtinu všech obydlených bytů. Malých bytů, tedy takových, které mají nejvýš 39 metrů čtverečních, je u nás podle ČSÚ jen 290 tisíc.

Při Sčítání 2021 se projevil i trend neoddělovat kuchyně jako samostatné místnosti. Výsledky ukázaly, že téměř 1,2 milionu obydlených bytů je vybaveno pouze kuchyňským koutem.

Je lepší dům ze dřeva, nebo z cihel? Záleží na úhlu pohledu
Jaké domy jsou nejlepší? Trendům dominují domečky z karet i sendviče

„Kuchyň jako samostatnou místnost však stále má více než 2,9 milionu bytů, tedy přes 70 procent. Pokud je kuchyň samostatnou místností, zahrnuje se do celkového počtu obytných místností bytu,“ upozornil ČSÚ.

Nejvíce bytů má Praha

V ČR bylo podle Sčítání 2021 celkem 4 480 139 obydlených bytů. Oproti roku 2011 se jejich počet zvýšil o 375 504 bytů, tedy asi o 9,1 procenta. 

Statistickou optikou na tom Česko v počtu bytů není tak špatně. Na tisíc obyvatel připadá asi 468 bytů, což je pěkný evropský průměr. Velkou překážkou pořízení vlastního bydlení jsou však vysoké ceny, A to se týká i pronájmů.

Nejvyšší počet obydlených bytů měla Praha, kde jich bylo téměř 630 tisíc, a na souboru všech obydlených bytů v ČR se tak podílela 14 procenty.

Druhý byl Středočeský kraj s více než 560 tisíci byty, které představovaly 12,5 procenta, a třetí Moravskoslezský kraj s více než 500 tisíci byty, které tvořily 11,2 procenta všech obydlených bytů.

Naopak nejnižší počet vykázal Karlovarský kraj, kde jich bylo necelých 130 tisíc, což je pouhých 2,8 procenta všech bytů v Česku, a Liberecký kraj se 190 tisíci obydlenými byty a podílem 4,2 procenta.

 Země osamělých…

Česko vypadá jako země osamělých lidí. Z hlediska počtu bydlících je totiž v ČR nejvíce takových bytů, v nichž žije pouze jeden člověk. Následují byty obydlené dvěma a třemi lidmi. „Na jeden obydlený byt tak v Česku připadá průměrně 2,3 bydlící osoby,“ vyplývá ze Sčítání 2021.

Deník uspořádal v spolupráci s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou debatu na téma nájemní bydlení.
Vlastní byt je pro mnohé nedosažitelný. Pomoci mohou družstva i bytový fond měst

Zvlášť zřetelný je trend jediného obyvatele v hlavním městě. „Podíl obydlených bytů s jednou osobou zde byl nejvyšší v zemi, a to na úkor podílu bytů s vyššími počty bydlících osob. Ten byl v Praze naopak nejnižší nebo jeden z nejnižších,“ doplnil předseda ČSÚ Marek Rojíček. V hlavním městě průměrně žijí v jednom bytě dva lidé, což je nejnižší podíl v celé ČR.

Každý sedmý dům je neobydlený

K 26. březnu 2021 bylo v Česku celkem 2 317 276 domů. Od sčítání v roce 2011 tak přibylo přes 159 tisíc domů a za posledních 30 let se jejich počet zvýšil dokonce o 449 tisíc, což představuje téměř pětinu celkového domovního fondu.  

V Česku zcela převažuje bydlení v běžných bytech – v době Sčítání 2021 v nich žilo více než 10,1 milionu lidí. Dalších téměř 190 tisíc obyvatel žilo v ubytovacích zařízeních: v ubytovnách, domovech pro seniory, v zařízeních sociální péče či studentských kolejích.

Zdroj: ČSÚ

Téměř dva miliony domů v Česku byly v době sčítání obydleny, neobydlený byl přibližně každý sedmý dům.
Více než dva miliony domů, tedy naprostou většinu domovního fondu, představují domy rodinné. Bytových domů je asi desetkrát méně, ovšem většina z celkového počtu bytů se nachází právě v nich, protože rodinné domy mívají většinou pouze jeden byt. Podle ČSÚ domy s jedním bytem tvoří dvě třetiny všech obydlených domů.
Necelých 230 tisíc obyvatel v roce 2021 nežilo ani v bytech, ani v ubytovacích zařízeních. Pracovníci ČSÚ zaznamenali také 3726 lidí, kteří žijí bez domova, asi pětina z nich pobývala v Moravskoslezském kraji. Při sčítání v roce 2011 bylo zaznamenáno více než 11 tisíc lidí bez domova.

Nejvíc domů je ve středních Čechách

Více než 17 procent všech domů v Česku bylo v době sčítání ve Středočeském kraji. Domovní fond tohoto regionu tvoří téměř 400 tisíc domů, což je nejvíc ze všech krajů. Od roku 1991 jejich počet vzrostl o 38,1 procenta. „Za posledních deset let byl téměř každý čtvrtý obydlený dům postaven nebo zrekonstruován právě ve Středočeském kraji,“ uvedl ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ a věcný gestor Sčítání 2021 Robert Šanda. Také počet rodinných domů byl nejvyšší ve Středočeském kraji, jejich podíl mezi všemi obydlenými domy činil 93,5 procenta.

Družstevní bydlení v berounské lokalitě Palouček
Nadějí na vlastní bydlení mohou být družstva. Pomohla by podpora měst

„Nejnižší zastoupení rodinných domů je naopak v hlavním městě Praze, kde třetinu domovního fondu tvoří bytové domy,“ doplnil Robert Šanda. Nejrozšířenějším vlastníkem domů byly fyzické osoby, které vlastnily 88,3 procenta všech obydlených domů v Česku. Ve Středočeském a Zlínském kraji, kde výrazně převažují rodinné domy, to bylo dokonce 92,3 procenta. 

Druhou nejčastější formou bylo spoluvlastnictví vlastníků bytů, které je typické pro bytové domy. Výrazně nadprůměrně bylo zastoupeno především v Praze, kde ji ČSÚ zaznamenalo u více než pětiny obydlených domů.

Vlastní studna se stále cení

Podle výsledků Sčítání 2021 je ve více než dvou třetinách obydlených bytů zavedený plyn připojený z veřejné sítě, jen malý počet domácností bere plyn z domovního zásobníku. Podíl bytů s připojením na plyn se mezi kraji významně liší; zatímco v Jihočeském kraji má plynovou přípojku necelá polovina obydlených bytů, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji jsou to více než čtyři pětiny. 

Strojovna v paneláku č.p. 328/329 v ulici Hamerská v litvínovském Janově, kde využívají tepelná čerpadla a energii ze Slunce, na snímku Luigi Giampaoli
Zázrak v ghettu Janov. Udržovaný panelák vyrábí levné teplo a elektřinu pro lidi

Vodovod zavedený do bytu je již samozřejmostí, při sčítání jej ve všech krajích mělo více než 99 % obydlených bytů. Většina bytů má přívod vody z veřejné vodovodní sítě, v regionech s vysokým podílem rodinných domů a venkovského osídlení ovšem využívá nezanedbatelná část obyvatel i vlastní studnu.

Devět z deseti bytů v Česku se vytápí ústředním topením. Přibližně třetina využívá ústřední dálkové vytápění teplárny či kotelny mimo dům.

Bydlení mimo trvalé bydliště
Pracovníci ČSÚ se při sčítání snažili především zjistit skutečné místo, kde lidé bydlí. Proto občany při vyplňování sčítacích formulářů upozornili, že místo, kde mají hlášeno trvalé bydliště, kde mají svou domácnost a které mají zapsat, nemusí být shodné s adresou trvalého pobytu uvedenou v dokladech.

Týká se to například lidí, kteří kvůli práci přes týden bydlí v pronajatém bytě a na víkend se vracejí za rodinou. 
„Byt, ve kterém tráví dotyčný pracovní týden, se tak z hlediska statistické definice sice jeví jako neobydlený, ale je potřeba si uvědomit, že vlastně nemusí být prázdný,“ upozornil ČSÚ.

Stejně tak má řada rodin druhé bydlení mimo své trvalé bydliště a na víkendy odjíždí například na chalupu nebo do svého bytu na horách. Také byty v těchto nemovitostech se ve výsledcích sčítání mohou považovat za neobydlené, nicméně nejsou prázdné. „Vysoký podíl neobydlených bytů je v okresech Prachatice a Semily, kde je však i velký podíl horských bytů a chalup, a ty nelze jednoduše označit za prázdné,“ uvádí ČSÚ.