Předsednictví a záruka pro děti

V rámci českého předsednictví Evropské unie bude jedním z témat budoucnost dětí, téma podle mého názoru naprosto klíčové. Před rokem byl schválen dokument Záruka pro děti, který má všem potřebným evropským dětem zajistit, aby nežily v chudobě a sociálním vyloučení. Záruka zavazuje členské státy vypracovat národní plány s konkrétními, časově měřitelnými opatřeními, která dětem zaručí přístup k bezplatné předškolní a zdravotní péči a školnímu vzdělávání, aspoň jednomu jídlu zdarma ve školní den a zdravé výživě obecně i k odpovídajícímu bydlení. 

Evropa: úkol, který nekončí

Zdroj: Deník

Ano, většina dětí v naší zemi naštěstí žije v rodinách, které jim tyto věci poskytují. Nicméně dětí, které toto štěstí nemají, není málo a systém pomoci pro ně stále není příliš propracovaný. A to se Česká republika celosvětově řadí mezi vyspělé a bohaté země.

Například obědy ve školách začala dětem, jejichž rodiče si je nemohou dovolit platit, před devíti lety financovat organizace Women for Women. Dnes jsou už několik let obědy hrazeny také ze zdrojů dvou ministerstev, ale stále to nestačí a bez soukromých zdrojů by tisíce dětí neobědvaly. 

Otázka bydlení je neméně aktuální. Řada osamělých rodičů s dětmi nezaplatí tržní nájemné, a to ani tehdy, když mají práci. Mnohé samoživitelky se stěhují z jednoho azylového domu do druhého, protože bydlení se sníženým nájmem nenajdou. Azylové domy mají sloužit jen jako krátkodobá první pomoc a pro zdravý vývoj dětí je nezbytné, aby žily ve stabilním prostředí. A se zaplacením nájmů začíná mít problémy i čím dál více úplných rodin. V oblasti dostupného bydlení je role státu a obcí nezastupitelná, neziskové organizace ji nikdy plně nahradit nemohou.

Na čem se shodneme? A když ano, s kým?

Bezplatná školní docházka vypadá na první pohled bezproblémově – v naší zemi je přece zaručená. Rodiče školních dětí ale vědí, že nezbytné pomůcky a učebnice rozhodně zadarmo nejsou a o cenách za školy v přírodě či lyžařské zájezdy ani nemluvím. Jestliže začneme děti od malička rozlišovat na ty, které si mohou dovolit obědvat a odjet na školu v přírodě či lyže, a na ty, které musí zůstat doma, je v systému něco špatně.

Pomoci dětem z chudých rodin vymanit se z bludného kruhu sociálního vyloučení by podle mého názoru měla být priorita. Protože jejich budoucnost je budoucností celého státu, a tudíž nás všech. Žádné dítě si nezaslouží být opomenuto, bez ohledu na to, jaké má rodiče. Věřím, že české předsednictví pomůže politikům a političkám v tomto směru otevřít oči.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.