Kliknutím zvětšítePřed volbami se všechny strany dnešní koalice trumfovaly v silných vyjádřeních, že daně zvyšovat prostě nebudou. Svůj slib sice zatím dodrželi, ale to jen na oko, oni totiž rovnou zavádí daně nové. A pro jistotu rovnou dvě. Jistě, nabízí se argument, že takovou situaci nikdo nemohl očekávat, a za těchto okolností nic jiného vládě vlastně nezbývalo. Jenomže to není pravda, protože možnost tu byla a my jsme na ni setrvale upozorňovali od jara.
Vláda měla zastropovat ceny energií u výrobců, nenechala by je tak vydělat rekordní a nepřiměřené zisky a ty by se jim teď nemusela pokoušet složitě sebrat. A prodejcům by zase nebylo nutné z peněz nás všech posílat miliardové kompenzace, protože draze nakoupené energie musejí prodávat o levněji. Důvod, proč koalice zvolila naprosto špatný a pro stát a občany nevýhodný mechanismus zastropování u prodejců, ten zná asi jen vláda a možná i někteří energo lobbisté.
Zavádění těchto daní navíc provází jen těžko očekávaný chaos a bezradnost ekonomických ministrů, včele s ministrem financí Stanjurou. Jde konkrétně o daň z neočekávaných zisků, pro lepší přehlednost ji nazvěme třeba „daň 1“, a odvod z nadměrných příjmů u energetického zákona, tomu říkejme „daň 2“.
Daň 1 bude fungovat jako 60% daň vypočítávána ze zisku firem podnikajících odvětvích energetiky, bankovnictví, petrochemie, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu pohonných hmot. Daň 2 se bude vztahovat jen na elektřinu vyrobenou od konce letošního roku do konce příštího roku a bude ji tvořit 90 % z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou.
Alena Schillerová
je předsedkyní poslaneckého klubu hnutí ANO a stínovou ministryní financí
Ale postupně. Dějství první. Nejdříve Poslanecká sněmovna přijala daň z neočekávaných zisků, naší daň 1. Přestože šlo o zcela novou daň, nad kterou kroutila hlavou i většina ekonomů, ekonomický poradce premiéra ji označil za paskvil, tak ji ministr Stanjura předložil jen jako pozměňovací návrh k projednávanému daňovému balíčku. Pro většinu lidí malichernost a neznatelný detail, v praxi to ale znamenalo, že byla vynechána téměř veškerá diskuse. Shoda na základních parametrech nebyla navíc ani uvnitř koalice, a tak se stalo, že zatímco část představitelů vlády řekla, že daň 1 bude platit už pro rok 2022, ministr financí to následně popřel a účinnost oznámil od roku 2023. Tato neshoda způsobila paniku na pražské burze a pád cen akcií o desítky miliard korun. Navíc nebylo ani jasné jaké budou limity pro zdanění firem.
To, že se v kuloárech diskutuje, že tento limit byl pro banky ve finále vytvořený tak, aby nedocházelo k zdanění bank, u kterých strany pětikoalice mají půjčené peníze, o tom já raději ani nechci diskutovat. To, co však dnes zcela jistě víme je, že tato daň je vysoce selektivní a z nějakého důvodu zdaňuje některé subjekty a některé subjekty nechává bez povšimnutí. I další nastavení daně bylo nejasné, a vzhledem k tomu, že neexistovala ani žádná analýza dopadů do rozpočtu, bylo jasné, že výnos 85 miliard určil Zbyněk Stanjura nejspíše pohledem z okna. Že je to nereálné, to byla ostatně hlavní výtka nejen opozice, ale i většiny ekonomů.
Naprosto pokoutně také ministr financí vyškrtl kraje a obce, které měly být příjemci části výnosů. Jedná se totiž o takzvanou sdílenou daň a jako taková by měla rozdělována na základě rozpočtového určení daní. Kraje a obce mají v souvislosti s energetickou krizí eneromě zvýšené výdaje, to ony provozují nemocnice, školy a školky, sociální zařízení a další provozy, kde výdaje ohromně vzrostly. Jsou sice nezpochybnitelně v první linii, vláda je ale přesto hodila přes palubu
Ale pokračujeme v příběhu o neschopnosti dua Stanjura Síkela. Dějství druhé. Tentokrát odvod z nadměrných příjmů v rámci energetického zákona. Naše daň 2. Prvním problémem byl, už jako obvykle samotný proces projednávání. Vláda ho předložila v legislativní nouzi, ale k tomu nebyly splněny požadavky, které jsou dány zákonem. Koalice má ale 108 hlasů, takže si odhlasovala, že je vše v pořádku. Jak prosté.
Navíc, a to mě jako bývalou ministryni financí také mimořádně znepokojuje, čísla obou příslušných ministrů se zásadně liší. Ministr financí Stanjura podle návrhu rozpočtu očekává, že se z „daně 1“ vybere 85 mld. a z „daně 2“ 15 mld. Kč. Naopak ministr Síkela očekává inkaso „daně 1“ 45 mld. Kč a „daně 2“ ve výši 80 mld. Jak je možné, že se oba ministři ve svých odhadech tak liší? Jediné vysvětlení je, že to celé je na vodě.
A teď to zásadní. Souběhem těchto daní se dost možná dostáváme do potenciální kolize s českou Ústavou, ale i právem Evropské unie. Zcela zjevně se totiž jedná o dvojí zdanění a tyto daně dopadají na jedno odvětví a můžou mít potenciálně takzvaný rdousící efekt na odvětví. Může se tak klidně stát, že Ústavní soud řekne, že něco takového možné není a jjá pak budu velmi zvědava, jak ministr financí bude ty očekávané příjmy nahrazovat.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
59
Tipy na víkend
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
