Lidé, kteří k němu chodí na hodiny, ho však znají spíše pod přezdívkou Zumba Mates. Téměř 32letý moderátor rádia se tomuto kolumbijskému fenoménu věnuje rok a půl. A to i přesto, že ho nikdy nezajímalo synchronizované cvičení. „Nic proti aerobiku nemám, ale tyhle malé spartakiády nikdy nebyly můj šálek čaje,” říká Mates.

Ačkoli je zumba podle něj pořád cvičením, na prvním místě je tu zábava, hudba a energie. „To je to, co mě na ní baví.” Sám se k ní dostal přes zpěv a tancování. Více než deset let se věnoval společenským tancům závodně, pak s tímto sportem skončil. „Přišla práce, povinnosti a tanec jsem odsunul na druhou kolej. Pohyb mi ale chyběl, takže jsem hledal něco podobného,” vzpomíná na začátky Mates.

V té době si všiml zumby, vyzkoušel ji a už u ní zůstal. Jak ale říká, je to prý zásluha Eriky Dalihodové. „Je to moje zumba mamá,” směje se sympatický instruktor, který si choreografii vymýšlí většinou sám. Tvrdí totiž, že na internetu sice nalézt kompletní sestavy lze, on je ale nepoužívá. „Chlubil bych se cizím peřím.” I tady mu pomáhají zkušenosti z tancování. „Trénoval jsem a vymýšlel choreografie i k latinskoamerickým tancům. Hudba je tu podobná, takže si ji pustím a nechám ji na sebe působit,” popisuje Mates vznik nových sestav.

A jestli mu při hodinách pomáhá, že je muž? Sám to prý porovnat nedokáže. „Pomáhá mi ale, že jsem byl odjakživa kašpar a bavič. A taky se snažím moc nepoužívat odborné výrazy,” podotýká instruktor s tím, že raději používá slova spojená s jednoznačným pohybem. „Každý přesně ví, co má dělat, když řeknu ´mytí oken´ nebo ´Sáblíková´.”

Martin Pergl zumbě věnuje téměř veškerý volný čas a  jednou za čas pořádá také zumba maratony. Nejbližší se koná už dnes od 17 hodin v hale Lokomotivy v Plzni na Slovanech. „Je s námořnickou tematikou, takže vítáme pruhovaná trička, čapky na hlavy nebo třeba záchranné kruhy,” zve Zumba Mates.