Žloutenka C udeří až po letech

Pacientům, kteří k lékaři přicházejí s bolestmi břicha nebo zvětšenými játry, ale také už s jaterní cirhózou nebo nádorem, pak již mnohdy nezbývá jiná možnost než transplantace jater. Předejít jí by bylo možné i díky nově vyvinutým lékům, které se ve Spojených státech i Evropě už běžně používají. V Česku zatím čekají na registraci.

„Dostupných je asi pět nových preparátů, u několika dalších se dokončují klinické studie. Všechny by výrazně posunuly možnosti léčby," říká přednosta Infekční kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Dalibor Sedláček. Pracovníci plzeňského centra se starají o desítky pacientů s touto diagnózou. Nejčastěji se jedná o narkomany. Mezi nakaženými ale nejsou jen nitrožilní uživatelé drog, ale také lidé, kteří se nechali ve špatných hygienických podmínkách tetovat infikovanou jehlou, či lidé, kteří před rokem 1992 dostali transfuzi krve.

„Hepatitida C je zrádná v tom, že na rozdíl od žloutenky A nebo B ve většině případů nemá vyjádřenou akutní fázi. Pacient pak přichází už pozdě," říká Sedláček, podle nějž je problém i v tom, že řada lidí před svým praktickým lékařem tají, že drogy v minulosti užívali. „Optimální by bylo, kdyby to člověk přiznal a nechal se vyšetřit," myslí si Sedláček. Jeho kolega Petr Husa z kliniky infekčních chorob v Brně, který se v Plzni zúčastnil Česko-slovenského kongresu o infekčních nemocech, vidí problém právě v tom, že se nedaří diagnostiku zlepšit.

„Ideální by bylo, aby v případě jakéhokoliv jaterního onemocnění praktičtí lékaři ihned odebrali protilátku na žloutenku C," říká Husa, podle nějž má v Česku hepatitidu C zhruba každý dvoustý člověk. Každý rok je nově diagnostikována u zhruba osmi set lidí v celé zemi.

Podle Jitky Skálové z Krajské hygienické stanice v Plzni evidují od začátku roku hygienici v Plzeňském kraji dvacet nových případů chronické hepatitidy C.

„Výsledky léčby jsou dnes velice pěkné. Je to jen o tom, aby se nový mechanismus ujal i u nás a byly na něj prostředky," říká Sedláček a dodává, že ještě před pár lety se lékařům o takových výsledcích ani nesnilo. „Studie ukazují až 99procentní úspěšnost vyléčení. Není to jako u HIV, kde jen podstatně zbrzdíme rozvoj onemocnění, ale pacient se skutečně vyléčí," popisuje plzeňský přednosta.

Nové léky umějí podle Sedláčka zasáhnout do životního cyklu viru v organismu, a tak jej zlikvidovat. Problémem těchto léků, které jsou šetrnější a mohou výrazně urychlit léčbu, je ovšem jejich cena. Například dvanáctitýdenní léčba lékem Sofosbuvir by vyšla na 1,5 milionu korun, zatímco dosavadní čtyřikrát delší léčba vyjde na 300 až 400 tisíc korun. Touto kombinací injekcí a tablet lékaři žloutenku C léčili v posledních zhruba čtrnácti letech.

„Je nepříjemná, provázená řadou nežádoucích účinků a někteří lidé tak být léčeni ani nemohou. Pokud pacienty léčíme tímto způsobem, tak jich vyléčíme asi polovinu," shrnuje Husa. Využívané už jsou v Česku ale i novější metody.

U pacientů, u nichž nyní hrozí selhání jater, tak ke slovu stále přichází transplantace, kterou provádějí lékaři v pražském IKEMu.