Ocelová konstrukce rozhledny na Špičáku, lávka po pěší a cyklisty vedle plzeňského Mostu Milénia nebo ocelová nosná konstrukce dnes již neexistujícího Domu kultury Inwest v Plzni – to všechno jsou realizace, pod nimiž byl jako konstruktér – statik podepsán Jaroslav Holler. Vynikající projektant i člověk 15. září zemřel.

Jaroslav Holler se narodil 20. dubna 1927 do plzeňské středostavovské rodiny. Studoval reálné gymnázium na Mikulášském náměstí, jeho další kariéru však zhatila německá okupace a uzavření vysokých škol. Proto zamířil na stavební průmyslovku. Po válce se mu podařilo absolvovat deset semestrů na ČVUT, obor konstruktivně – dopravní. A pak se začaly plnit jeho sny o práci na zajímavých a důležitých projektech, stejně jako přání mít kolem sebe pořád partu kamarádů se společnými zájmy.

Dům kultury Inwest před uzavřenímZdroj: DENÍK/Vlastimil LeškaPracoval na výstavbě Ostravsko – karvinských dolů, projektoval slévárnu pro Indii, vedl oddělení těžních strojů ve Škodovce, až nakonec zakotvil ve Stavoprojektu. Tady usiloval o vytvoření podobného ateliéru, jakým byl liberecký SIAL, ale tyto snahy zmařila invaze spojeneckých vojsk v srpnu 1968. Ale i tak se Jaroslav Holler podílel ve Stavoprojektu na realizaci řady významných staveb, jako byla budova dnešní Krajské správy Policie na Denisově nábřeží nebo dnes již zbouraný Dům kultury. Pro něj Jaroslav Holler vymyslel originální řešení nosné ocelové konstrukce, za něž získal 1. cenu v celostátní soutěži v oboru konstrukcí neprůmyslových.

Vedle práce, jíž nejednou zkřížila cestu politika, která nestraníka Jaroslava Hollera vykázala z projekce do výroby, si tento společenský a kamarádský muž dokázal stále užívat života. Na průmyslovce hrál ve studentském orchestru na trubku, na vysoké škole plánoval vyrazit s horolezci na výstup na Matterhorn. Až do svých pětaosmdesáti let svižně sjížděl černé sjezdovky ve francouzských Alpách.

Poslední rozloučení s Jaroslavem Hollerem se koná 29. září ve 14 hodin na Ústředním hřbitově v Plzni