Jak mohla tato technologie situaci zachránit?
Ochranný systém ve Fukušimě byl založen především na takzvaných aktivních prvcích. Ty pro svou činnost, tedy dodatečné ochlazování vody v nádobě reaktoru, potřebují elektrické napájení. Ve chvíli, kdy nebylo dostupné ani to nouzové, které zajišťují dieselové generátory, přestalo chlazení fungovat. Nejnovější systémy jaderných reaktorů posílily zejména pasivní prvky, které fungují na bázi fyzikálních zákonů a nepotřebují zásah člověka. S touto situací by si poradily.

Proč zde tato technologie nebyla?
Existují tři generace jaderných reaktorů a jejich ochranných systémů. Nejstarší už se nepoužívá, většina provozovaných elektráren je druhé generace. To je případ Fukušimy, stejně jako Temelína či Dukovan. Myslím si, že i tento typ je velmi kvalitní. Tady ale souběh dvou živelních pohrom zapříčinil, že bezpečnostní systémy nestačily. I u druhé generace jaderných elektráren jsou obvykle pasivní systémy, ale jen omezeně, třeba pro doplňování vody do primárního okruhu. Nejmodernější typy bezpečnostních systémů, budované v nových elektrárnách, jsou obvykle vybaveny aktivními systémy i pasivními, které zajistí dochlazení aktivní zóny reaktoru i v případě úplné ztráty elektrického napájení. Takové systémy, označované obvykle jako generace 3+, jsou i součástí nabídek pro dostavbu Temelína.

Co zavinilo havárii v Japonsku?
Zařízení bylo projektováno se znalostí dopadů zemětřesení. Na otřesy systémy zareagovaly správně. Odstavily reaktor a proces štěpení ustal. Ovšem stejně jako když přestanete přikládat do kamen, stále ještě nějakou dobu trvá, než dřevo dohoří. Tady je to podobné. Tepelný výkon v reaktoru klesal. Ale teplo se stále ještě nějakou dobu uvolňovalo. K tomu jsou chladicí systémy, které mají takovou situaci zabezpečit. Ve chvíli, kdy naběhly dieselgenerátory, jež ochlazení zajišťovaly, přišla vlna tsunami a poškodila zásobníky s palivem pro generátory. Ty tak přestaly fungovat. Voda, která aktivní zónu ochlazuje, přestala proudit. Od zbytkového tepla se začala přehřívat a vytvářela příliš mnoho páry. Začal se zvyšovat tlak, který museli technici upouštět. Postupně se odhalilo palivo. Došlo k reakci s párou a v prostoru se začal tvořit vodík. Kvůli upouštění pronikl do prostoru vnější ochranné obálky, kde se smísil se vzduchem, s nímž vytvořil třaskavou směs.

V minulých dnech se objevily informace, že radioaktivita z Japonska se šíří po celém světě včetně České republiky. Hrozí nějaké nebezpečí?
Všichni se po zprávách v médiích zhrozili a říkali si: „Co se to děje strašného?“ Pro Evropu to žádná hrozba není. Čím dále od nehody se radioaktivní mrak dostane, tím je slabší. Samozřejmě, že se objeví i nad naší republikou. Důvody k obavám ale nejsou. Bude obtížné jej vůbec zaznamenat. Když půjdete na rentgen plic, dostanete několikanásobně vyšší dávku. To ale nikoho neznepokojuje.

Bude mít havárie nějaký dopad na celý jaderný průmysl?
Každá taková událost se projeví. Bylo to tak u všech neštěstí v minulosti. Lidé se trochu vylekají, což je dobře. Je třeba mít respekt ke všemu, co vytváříme. Ještě nějakou dobu se budou vyhodnocovat všechna data. Nejspíše bude snaha zpřísnit podmínky provozu jaderných elektráren. Jak, to ukáže budoucnost. Zatím ještě není dostatek přesných údajů. Každá havárie vedla k tomu, že se lidé poučili. Je třeba ale zvážit míru toho, kam až v hodnocení rizik zajít. Když třeba chcete vybudovat rafinérii na zpracování ropy a budete chtít vyloučit možnost, že vybuchne, nejspíše ji vůbec nepostavíte. Náklady by byly tak vysoké, že by se to nevyplatilo. Takhle to je u všeho.

Ale přeci jen, následky jaderných havárií bývají obrovské.
To ano. A je správné, že lidé jsou ve vztahu k jaderné energii opatrní. Nemělo by to však vést k nějaké hysterii. Bez jádra se s největší pravděpodobností energetická oblast neobejde. Teď s hrozbou terorismu se projektanti věnují například i tomu, zda by elektrárna vydržela pád letadla. Řeší se i celá řada dalších problémů. Opatření by měla být zvažována s rozumem.

Jak vypadá zabezpečení českých jaderných elektráren?
Všechna zařízení se konstruují na odolnost proti živelním pohromám. Rozhoduje samozřejmě, kde se elektrárna nachází. I Temelín či Dukovany jsou navrženy tak, aby přestály zemětřesení určitého stupně, jsou chráněné i proti místním povodním. Předtím, než se začne stavět, se dělá důkladný průzkum geologického podloží. Jsou přísná projektová pravidla. Než Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydá povolení, je to velmi podrobně zkoumáno.

Nezastaví se kvůli japonské havárii stavba nových elektráren?
Nemyslím si. I Čína sice třeba oznámila, že bude přehodnocovat své záměry, ale spíše, co se týče bezpečnosti než množství. Ze své politiky nesleví. Další zařízení bude jistě budovat i Indie a Rusko. Od jaderné energie nejspíše neustoupí jako celek ani EU, i když tam jsou různé názory.

Může kauza Fukušima přinést něco kladného firmám z oboru?
Když se po zhodnocení situace rozhodnou dozory a provozovatelé některých starších elektráren, že je nutné doplnit bezpečnostní systémy, může to přinést paradoxně i více zakázek.