Někteří obyvatelé jihoplzeňských Střížovic i okolních obcí vyhlížejí letošní rok s otázkou: Zkusí to znovu s větrníky, nebo ne?

V březnu 2014 totiž Střížovičtí v referendu odmítli stavbu větrných elektráren a začala běžet dvouletá lhůta, po jejímž uplynutí to německá společnost může zkusit znovu. Letos by mělo být možné provést případnou změnu územního plánu a větrníky do něj zahrnout. Bude záležet na Němcích, jestli Střížovice opět osloví.

Jenže k tomu nejspíše nedojde. Ostwind vyčkává a obec má jiné, důležitější projekty. Především se pustí do očekávané stavby kanalizace a vodovodu. „Bude to projekt za 19 milionů korun, podařilo se nám získat dotaci z Ministerstva zemědělství ČR," řekl starosta Jiří Fejfar.

Právě vodovod a kanalizace přitom před dvěma lety hrály v kauze větrných elektráren podstatnou roli. Příznivci větrníků argumentovali, že obec bude moci stavět díky penězům, které vydělají. Nakonec to ale jde i bez nich. „Od prosince má naše obec nový územní plán a ten s větrnými elektrárnami vůbec nepočítá," konstatoval.

Větrníky na západě ČechV Plzeňském kraji je podle České společnosti pro větrnou energii (www.csve.cz) jediná funkční větrná elektrárna u jihoplzeňských Dožic, instalovaná roku 2003, s výkonem 0,8MW.
Sousední Karlovarský kraj je na větrníky bohatší. Funguje tam 33 větrných elektráren, z nichž nejmladší je ta na Mlýnském vrchu nedaleko Krásné u Aše z roku 2013. Ke konci roku 2014 vyráběly celkem 51,8 MW

Jednatel Ostwindu Martin Vojáček Deníku sdělil, že na Střížovice se společnost letos nesoustředí. Neznamená to ale, že by přestala sledovat, co se v obci děje. „Víme, že se tam začalo s pozemkovými úpravami a nemělo by smysl cokoliv podnikat než budou hotové," konstatoval jednatel s tím, že u Střížovic „vítr stále fouká" a tedy se nezměnilo nic na tom, že by pro elektrárny byly vhodnou lokalitou.

Podobných míst, jež by připadala v úvahu, má ale prý společnost na Plzeňsku více. Střížovický starosta odhaduje, že pozemkové úpravy skončí za čtyři až za pět let.

Pod petici, která větrné elektrárny u Střížovic odmítala, se od října 2013 do konce února 2014 podepsaly téměř tři tisíce lidí. Referendum se ale týkalo jen Střížovic. Z 317 právoplatných voličů jich tehdy do volební místnosti dorazilo 262. Pro výstavbu hlasovalo 119 lidí, proti 136, 
a bylo rozhodnuto.

Sdružení je stále proti

Občanské sdružení Střížovice pro život, které proti vrtulím bojovalo, funguje dodnes. Sdružení dnes ovšem namísto protestů spíše pořádá kulturní akce, zejména pro rodiny s dětmi.

Kdyby se společnost Ostwind rozhodla obec znovu oslovit, byl by předseda sdružení Pavel Hajžman opět proti elektrárnám a myslí si, že by nebyl sám. „Ti, kteří nesouhlasili tehdy, by nesouhlasili ani teď," míní. „Je důležité, že se v obci teď začne stavět vodovod a kanalizace, což byl tehdy asi nejdůležitější argument pro stavbu," dodává.

Věže plánovaných elektráren, jež měly v těsné blízkosti obce podle představ Ostwindu vyrůst, dosahovaly 150met-rové výšky, jejich listy měly být padesátimetrové. To by znamenalo, že nad Střížovicemi by se větrníky tyčily do dvousetmetrové výšky a byly by nejvyšší v republice.

Mělo jich být osm, nejbližší z nich by stál necelý kilometr od obce.

Lidé se bouřili, měli obavy z toho, že se zhorší nejen ráz krajiny, ale argumentovali také hlučností a špatným vlivem na psychiku obyvatel a na životní prostředí. Kromě místních se ozývali také obyvatelé z okolních obcí – z Netunic, Chválenic, Štěnovic, Přeštic a dalších.