Zatímco minulý rok včelaře v okrese trápil zejména včelí mor, letos to byl hlavně takzvaný cementový neboli melacitózní med, který nejde vytočit z plástů. Tento druh medu vzniká krystalizací medovice, kterou včely získávají, tak jako třeba mravenci, od parazitů žijících na stromech. Těmi jsou nejčastěji mšice, puklice a jiný hmyz. Zabránit jeho vzniku je nemožné. „Takový med nejde ani nijak zpracovat. Problémy s ním byly zaznamenány zejména na jihu Plzeňska,“ řekl nám odborník z oboru včelařství František Jágr z Kralovic.

Díky brzkému příchodu jara mohli první med včelaři na Plzeňsku sbírat již v jeho polovině. „Květový med, který včely připravují z nektaru rostlin a ovocných stromů, jsme vybírali už v květnu,“ řekla nám Jaroslava Sedláčková z Příchovic, která se spolu s manželem věnuje včelařství už přes třicet let. Společně provozují šlechtitelskou stanici.

Sedláčkovi se starají bezmála o tři sta včelstev. Své úly mají nejen v okolí Příchovic, ale také u vzdáleného Nepomuka. V okrese jsou s takovým počtem včelstvev výjimkou, protože jinak dochází spíše ke snižování jejich stavů. „Jedná se o výraznou ekonomickou zátěž,“ vysvětlil Jágr, proč včelaři končí.

Během letošního období sběru sladké a zdravé dobroty zaznamenali manželé Sedláčkovi nižší výnosy. Čím to je, vědí naprosto přesně. „Kromě melacitózního medu nese velkou vinu proměnlivé počasí, které rostlinám nesvědčilo,“ říkají. Velká vedra střídal prudký déšť. „Pro rostliny a následně včely a tedy kvalitní med je nejlepší, když je během jara a léta mírné teplo a vlhko, zajištěné drobnými dešti,“ vysvětlila Jaroslava Sedláčková. „V průměru jsou letošní výnosy medu zhruba mezi 20 – 25 kilogramy na jedno včelstvo,“ dodal Jágr.