V Plzni rostou ovály pro bruslaře, chybějí delší trasy

Plzeň stále není žádnou Mekkou pro bruslaře, přesto se podmínky pro inlajnové nadšence v městě piva v posledních měsících hodně vylepšily. Po letité dráze na Lopatárně v Doubravce a veleúspěšném Škoda sport parku v Doudlevcích letos na jaře vyrostly ovály v areálu Slávie VŠ v Borském parku. A kousek odtud, na břehu Litické přehrady ožil obří Škodaland i s profesionální, 400 metrů dlouhou dráhou.

Klasický oval z velkých obvodů nemá jenom první městská část. Na kolečkových bruslích se dá ale celkem nově projet přes bývalé Ostende Boleveckého rybníka, kde vznikla asfaltová cesta od hráze až ke druhé kase.

Plány na další dráhu se kují také na Božkovském ostrově, kde má ještě letos na podzim vzniknout okruh, na Doubravce se stále ještě zvažuje možnost vybudovat areál ve Špitálském lese.

Ale zpátky k existujícím drahám. Nejbombastičtější je ovál ve Škodalandu. Ten nabízí nově příchozím i půjčení bruslí nebo třeba kurzy bruslení pro dospělé. „Za brusle se platí na hodinu 70 korun, k dispozici jsou pochopitelně i chrániče a helma. Na věci ale chceme i zálohu, za brusle požadujeme tisícovku,“ upozorňuje provozovatel půjčovny i prodejny bruslí a dalšího sportovního náčiní Jan Hála. Půjčovna je přímo v hlavní budově areálu. Nevýhodou pro bruslaře je pouze horší dopravní spojení, stará cesta kolem přehrady je v současnosti uzavřená.

Druhou a vlastně poslední možnost půjčit si brusle přímo na místě, nabízí osvědčený Škoda sport park u Malostranské ulice. Půjčovna sportovního náčiní u parkoviště slouží zároveň jako servis, přímo na místě si nespokojení bruslaři mohou nechat vyměnit kolečka. „Otevřeno je každý den od dvou odpoledne do devíti večer, nabízíme i školu bruslení. Jednotlivci i skupiny se mohou objednat,“ připomíná Martin Homan.

Nejdelší klasický ovál je na Doubravce, jezdci musí při objetí jednoho okruhu zdolat víc než tisíc metrů. Za jednorázový vstup se platí 30 korun, dá se ale pořídit i roční permanentka za pětistovku. Prestiž dráhy v areálu SKP Rapid ale snižuje méně kvalitní povrch. „Uvědomujeme si to. Spolu s cyklisty bychom byli i schopni sehnat peníze na vylepšení, jenže naši snahu hatí nevyřešené majetkové vztahy,“ vysvětluje místopředseda klubu Pavel Baroch.

Bruslaři se ale už nespokojují pouze s ovály, využívají cyklostezky, hledají další místa, kde by se mohli projet. Někteří jezdci bruslaře dokonce používají vyloženě jako dopravní prostředek. „To je můj případ, sám mohu jezdit vlastně kdekoliv. Nemám problém ani na kostkách,“ říká Plzeňan Martin Hýbl.

Když se jede projet s přítelkyní, volí spíš příjemnější cesty. „V Radčicích je velký, asi pětikilometrový, okruh u veslařského areálu, dobrá cesta je také od pivovaru k bývalému výstavišti nebo trasa z předních do zadních Skvrňan z Křimické ulice vedoucí za Lidlem,“ popisuje Hýbl.

Bruslaři často projíždějí po oblíbené stezce podél Radbuzy od Denisova nábřeží do Doudlevec, vyrážejí i do Štruncových sadů.

„Dřív jsem jezdil na Borských polích, teď už je tam ale moc velký provoz. Bohužel, na delší trasy je to zatím s Plzní špatný. Proti nabídce na Lipně nebo v Německu se to nedá srovnat,“ dodává Martin Homan.