„Označení nálezkyni zaujalo a kontaktovala nás,“ říká šéf Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. Podle údajů na kroužcích se přišlo na to, že kormorána loni v červenci kroužkovali estonští ochránci zvířat, tehdy šlo o mládě, které ještě neumělo létat. „Označili ho v hnízdě na lokalitě Saaremaa, Vesitukimaa v Estonsku, což je 1073 km od místa nálezu, a to po 225 dnech od dne, kdy byl kroužkován,“ připomněl Makoň. Databáze také prozradila, že byl pták ještě loni v prosinci živý a pohyboval se v pražské Tróji na Vltavě.

Plzeňští ochránci přírody ale evidují ještě většího rekordmana. V dubnu 2010 našli v plzeňské Doubravce mladého kormorána, který byl označen až ve Finsku. „Byl nalezen 1438 kilometrů a 302 dní po kroužkování finskými kolegy,“ uvedl Makoň. Tehdy se pták zabil zřejmě nárazem do drátů elektrického vedení.

Kormoráni velcí každoročně způsobují obrovské škody, hladové hejno dokáže za krátkou dobu zcela odlovit ryby v řekách i rybnících. Nedávné mrazy jejich počet mírně snížily. „Když téměř kompletně zamrzly všechny rybníky a většina řek, nacházeli jsme uhynulé ptáky zcela běžně. Věřím, že kdyby mrazivé počasí vydrželo ještě tak dva až tři týdny, počty těchto ptáků by u nás výrazně klesly,“ doplnil Makoň, který dlouhodobě upozorňuje na problém kormoránů. „Hlavně na Radbuze pod hrází borské přehrady je to obrovský problém, který by si zasloužil kombinované řešení, včetně plašicího odstřelu, odlovu, hlídání a hlavně zabezpečení ochrany v tomto úseku naprosto bezbranných ryb,“ tvrdí.