Nejstarší dokumenty pochází z počátku minulého století z Ruska. „Najít tu lze například i normy italské nebo německé,“ říká Josef Oboňa, který v centru pracuje jako materiálový technik. Normování pro různé průmyslové výrobky či formy technických výkresů se věnuje téměř padesát let.

„Až do roku 2005 jsme byli součástí Škodovky. Ta se pak našich služeb zřekla. Ovšem i v současné době, byť pod jiným názvem i majitelem, pracujeme pro dceřiné společnosti Škody Holding,“ doplňuje Oboňa, který dlouhá léta působil ve funkci předsedy České společnosti pro technickou normalizaci.

„Účastníme se i tvorby nových norem českých i evropských,“ pokračuje. V nedávné době se například podíleli na normě dopravní techniky pro novou lokomotivu 109 T, která bude homologována v rámci Evropy. Zatímco ještě před několika lety zde pracovalo kolem patnácti lidí, teď už tu jsou jen tři. „Normování je v současné době podceňováno. Firmy si říkají: ´Normu si koupíme´ a nelámou si s tím moc hlavu. Teď se snažíme najít na univerzitě nějaké posily. Jsme tu v podstatě samí penzisté,“ dodává se smíchem.

Česká republika a především Plzeň se podle něho výraznou měrou podílela na počátcích technického normování. „Určitě jsme byli na špičce. V současné době je situace o něco horší. Mnoho mladých českých manažerů nepochopilo, že normalizace je součást strategie managementu,“ popisuje současný stav Oboňa. Podle něho je důležité účastnit se tvorby a připomínkování evropských norem, protože jinak naše firmy hrají druhé housle a musí se pak těmto normám přizpůsobit.

S historií norem se můžete seznámit do pátku v sadech Pětatřicátníků 31.