Kraj jim totiž povolí průjezd nově opravenou ulicí K Hrádku, jednosměrkou, jíž jezdí auta z kopce ve směru od Teska. Vedlejší klikatá ulice Ve Višňovce zůstane naopak vozidlům delším než deset metrům uzavřená.

O definitivním značení silnic se rozhodne až po dokončení celé stavby, tedy během několika týdnů. V současné době nastavená dopravní omezení popsaná výše se však prý jeví jako nejvhodnější. Projektanty i zapojené instituce o tom přesvědčil čtvrteční test, který zorganizovala Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. Na její žádost uličkami opakovaně projelo nákladní auto s návěsem a dva autobusy dlouhé dvanáct a patnáct metrů.

„Vozy jezdily po obrubnících, přesahy do toho prostoru chodců byly obrovské. Zkouška tak ukázala, že těžká vozidla zde jezdit můžou, ale oněch deset metrů délky je z hlediska bezpečnosti vhodná mez jak pro řidiče, tak pro chodce, kteří se zde pohybují," okomentoval stoupání vozidel ulicí Ve Višňovce generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje Stanislav Liška, podle nějž je nastavené značení optimální. Za pravdu mu dal i vedoucí krajského odboru dopravy Jaroslav Vejprava.

Obyvatelé Božkova ovšem nejsou nadšeni ani povoleným průjezdem v opačném směru. Ten před rekonstrukcí nebyl povolen kvůli omezené kapacitě přístupového mostu.

„Přiznám se, že čekám, kdy tu bude ve směru dolů, kdy jedou auta od Hrádku, nějaká nehoda. Řidiči tu jezdí jako blázni," uvedla obyvatelka ulice Ve Višňovce, která si nepřála zveřejnit své jméno. Zároveň nevěří tomu, že toto rozhodnutí je definitivní.

Podle původních plánů by totiž místem měly projíždět trolejbusy, které pojedou do Teska. U vozovky už jsou pro ně dokonce připravené plochy pro zastavení. „Asi by bylo vhodné se nad tímto plánem ještě zamyslet. Rozdíl dvou metrů podle mě už není únosný," sdělil Vejprava.

Město zároveň plánovalo, že zrekontruované silnici by měly v budoucnu sloužit jako objízdná trasa pro autobusy během rekonstrukce Letkovské ulice.

Oprava silnice spolu s vybudováním chodníků, rekonstrukcí kanalizace a vodovodu je společnou akcí kraje a města Plzně, dohromady přišla na 75 milionů korun. Část nákladů pokryly peníze z evropských fondů.