Nejnižší zisk v novodobé historii si připíše za loňský rok městská společnost Plzeňská teplárenská (PT).

V roce 2015 vydělala podle jejího generálního ředitele Tomáše Drápely si 260 milionů korun hrubého, z toho přibližně 70 milionů korun si nechá jako rezervu na řešení 
potíží se spuštěním nově postavené spalovny komunálního odpadu v Chotíkově. Spalovna je sice už téměř dokončená, ale nesmí začít s provozem, když verdiktem soudu ztratilo stavební povolení svoji účinnost.

Plzeňská teplárenská přitom mívala ve svých nejlepších časech zisky kolem 800 milionů Kč a do městské kasy posílala dividendu až 150 milionů Kč. Na dividendách vydala městu za posledních 15 let více než 2,5 miliardy korun. 
V roce 2016 plánuje teplárna ještě nižší zisk a to kolem 160 milionů korun hrubého.

Letošní dividenda městu jako jedinému akcionáři (generovaná z loňského zisku) bude činit 130 milionů korun. Podle ekonomického náměstka primátora Pavla Kotase (ČSSD) je to naposledy takto vysoká částka. „V dalších letech bude výplata snížena na 50 milionů Kč, nebo také na nic, to se uvidí podle ekonomické situace," řekl Kotas.

Plzeňská teplárenská v číslechZatímco dříve vydělávala až 800 milionů korun ročně, její loňský hrubý zisk je kolem 260 milionů korun, pro letošek bude ještě 
o 100 milionů korun nižší. Teplárna zásobuje teplem a teplou vodou podniky, nemocnice a také cca 40 tisíc domácností. Ztráty vysvětluje především nižšími výkupními cenami elektřiny, nákupem emisních povolenek (až 70 milionů Kč ročně), teplými obdobími posledních let, kdy se topí málo, nerovným postavením klasické energetiky a podporami obnovitelných zdrojů. 

Podle Drápely je dobrou zprávou, že teplárna letos nakonec dostane tzv. zelenou dotaci na ekologické spalování 
ve svém tzv. zeleném kotli. „Konec takové dotace by pro nás byl obrovský problém, který koncem loňského roku reálně hrozil," připustil Drápela. Podle něj šlo o více než 300 milionů korun, o které by teplárna přišla vzhledem k tomu, že dotace odmítla podepsat šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. „Naštěstí se to mezi svátky vyřešilo a o dotaci nepřijdeme," potvrdil Drápela.

Zelený kotel vybudovala před několika lety teplárna za za téměř miliardu korun a na každou ekologicky spálenou tunu štěpky nebo biomasy dostává od státu příspěvky. „Bez nich by to byl pro nás likvidační proces. Museli bychom topit dál, ale beze všech podpor. Čím více bychom pálili, tím bychom měli větší problém, který by mohl skončit až vypsáním konkurzu," uvedl Drápela.

Tvrdí, že energetický trh je v problémech, akcie podniků letí dolů. „Dnes se podporují obnovitelné zdroje, neustále se staví nové a ty mají přednost ve výkupu elektřiny, navíc s dotovanými cenami. Evropský trh je elektřinou přesycen a klasická energetika je z trhu vytlačována," míní Drápela.

Největším odběratelem PT je Plzeňský Prazdroj a také nemocnice. „Pivovar brával kolem 800-900 tis. GJ ročně, což bylo asi 20% odběru teplárny. Dnes má ale poloviční spotřebu a přitom dvojnásobný výstav piv, protože technologie jdou strašně dopředu a s tím souvisejí i odběry," uvedl Drápela. Podobně jsou na tom i novostavby, které se k teplárně připojují. „Jde o vymakané nízkoenergetické domy," míní Drápela a dodává, že dřívější spotřeba cca 40-45 GJ ročně na bytovou jednotku je 
v nových objektech poloviční.